Na světovém šampionátu jej těžko přehlédnete. Dvoumetrová figura, vousy, originální účes i tetování na pravé ruce. Pavel Horák je důležitým mužem českých házenkářů v obraně i v útoku. Na obou stranách hřiště by měl v sobotu pomoci k tomu, aby reprezentace proti Alžírsku slavila druhou výhru na turnaji.
Bude postupová? K tomu musí pomoci i Egypťané proti Islandu.
Jaké to je, spoléhat na pomoc odjinud? Znáte takový pocit?
Tohle zažíváme s nároďákem snad každý rok - při kvalifikaci nebo na mistrovstvích. Většinou spoléháme nakonec na někoho jiného, aby to za nás nějakým způsobem zachránil. Teď čekáme na Egypt, ale samozřejmě musíme taky vyhrát náš zápas. Víc pro to nemůžeme udělat.
Budete se pídit po tom, jak duel skončil? Hraje se o dvě hodiny dříve než ten český proti Alžírsku...
Tohle je mi jedno. My nastoupíme proti Alžírsku, které nezískalo na turnaji ještě ani bod; byla by ostuda, kdybychom prohráli. I když si nemyslím, že jsou ve skutečnosti tak slabí, jak tabulka ukazuje.
Tetování? Takové mám na světě jenom já, říká HorákVýrazné tetování Pavla Horáka na jeho pravé, střelecké ruce je unikátní. V Berlíně, kde hraje, našel tatéra původem z Polynésie. „Domlouvali jsme se rukama nohama, on neumí německy, já ne tak dobře anglicky. Na papír jsem mu vypsal záchytné body mého života, mé povahové rysy,“ líčí Horák. Výsledná podoba ještě není konečná, zato jde o tetování doslova na míru. „Načrtl si jen hrubé obrysy a zbytek dělal z hlavy, je to originál. Nikdo jiný na světě takové nemá. O to mi taky šlo.“ |
Ještě k duelu Egypt vs. Island. Věříte, že se zrodí kýžený výsledek?
Abych pravdu řekl, po našem zápase s Egyptem jsem si myslel, že Švédi je porazí o dvacet - a oni s nimi remizovali. Taky se jsem si myslel, že Island porazí nás a stal se opak, takový výsledek (36:25) neodhadoval asi nikdo. Možné je všechno. Egypt žene publikum, věří si, hrají v euforii. Může to klapnout.
Vás jistě výhra s Islandem nakopla. Jasně nejlepší výkon na turnaji, ne?
Výsledkově vzato jo. Tenhle systém mistrovství světa je ale pro všechny mančafty strašně těžký. Záleží na tom, jak se kdo vyspí, kolik sil stál družstvo předchozí zápas. Věděli jsme, že Island hraje rychle, agresivně, vydrží běhat 60 minut v plném tempu, ale proti nám byli po remíze s Francií poloviční. My jsme naopak odehráli, co jsme měli. Nedělali jsme tolik zbytečných chyb, Péťa Štochl zachytal.
Je najednou znát posun v sebevědomí českého výběru?
Spíš jsme si ukázali, že to, co děláme, může i fungovat. Podle mě rozhodly maličkosti. Proti Egyptu jsme neproměnili jedenáct vyložených šancí; dát polovinu, vyhráli jsme. Totéž platí, kdyby Péťa zachytal zpoloviny tak dobře jako s Islandem, taky bychom vyhráli. Tyhle faktory zápasy strašně ovlivní. Jenže na kdyby se nehraje.
A vy teď nemáte osud ve svých rukou.
Máme před sebou ještě jeden duel ve skupině a uvidíme, jak se to nakonec všechno semele.
Minule proti Islandu jste rychle dostal dva dvouminutové tresty a hrozil vám předčasný konec. Budete si dávat větší pozor?
Já v normálním případě nepatřím mezi nejtvrdší a nejagresivnější obránce, spíš kolem soupeřů zkouším obíhat, moc je nefaulovat. Bál jsem se jen toho, že rozhodčí z Asie můžou písknut něco jako v duelu proti Egyptu, kdy kolem mě jeden z nich proběhl, já jsem se ho skoro nedotkl, jenže on vyhodil nohy a já dostal dvojku... Ale tohle člověk taky neovlivní. K házené to patří.
