Růžová ovečka coby připomínka startu Giro d' Italia v Irsku.

Růžová ovečka coby připomínka startu Giro d' Italia v Irsku. | foto: AP

Irské Giro: husí kůže ze skvélých diváků, deprese z domácí naděje Martina

  • 2
Peloton Gira dospěl v neděli do Dublinu. Ale irský cyklista Dan Martin, před startem muž ze širšího okruhu favoritů, už tam byl o den dříve. Bez kola, v nemocnici a na operaci! Závod, na který se tolik chystal, pro něj skončil po 15 minutách.

Jonathan Vaughters, manažer Martinovy stáje Garmin, zoufale hledal slova: "Tak smutné! Nic se nedá dělat. Profesionální cyklistika dokáže být krutá."

Stephen Roche, irský vítěz Gira i­ Tour v roce 1987 a zároveň Martinův strýc, hlesl: "Jsem z toho v totální depresi."

Jindy tak sehraná parta Garminu byla na trati páteční zahajovací týmové časovky čtvrt hodiny, když Martinovo přední kolo podklouzlo (jak ukázaly pozdější rozbory) na zmoklém krytu kanalizace. Následoval drsný pád, při kterém vzal s ­sebou k zemi i další tři kolegy. A zlomená klíční kost znamenala pro něj i pro parťáka Fernandéze v­ závodě nezvratitelné STOP.

Pojedenácté v historii startovalo Giro mimo Itálii a poprvé mimo kontinentální Evropu. "Irsko říká Ciao," hlásal titulek Irish Independentu. Belfast se oděl do růžové, i­ starosta Máirtín Ó Muilleoir dorazil s růžovými vlasy a v růžovém obleku. "Rozdáváme pozitivní energii," tvrdil a měl pravdu.

Tak nadšené davy fanoušků Giro dávno nezažilo. Statisíce jich po tři dny lemovaly trať. "Vlévali do nás energii a­ pozdvihli náš výkon na vyšší úroveň. Nikdy jsem nezažil lidi, kteří by byli tak vtaženi do závodu," ocenil Svein Tuft, v Belfastu první majitel růžového trikotu.

Dan Martin těsně před startem páteční týmové časovky na Twitter psal: "Jen dvě slova: Husí kůže! Fanoušci jsou tu úžasní."

Svým Irům, ať už ze severu či z ­jihu země, se chtěl odvděčit parádní jízdou. Dobře věděl, že šanci jet Giro ve své vlasti dostane jen jednou za život. Trénoval podle vlastních slov nevídaně tvrdě. "Měl formu, že mohl usilovat i o celkové vítězství," tvrdil jeho bratranec Nicolas Roche. "Ale té smůly je na něj letos moc."

Před dvěma týdny Martin upadl, když usiloval o vítězství na klasice Lutych - Bastogne - Lutych. V poslední zatáčce.

A teď ležel na zemi znovu.

Z uspořádané formace Garminu byla po pádu valná hromada na asfaltu. Martin seděl nehybný a zdrcený. Jeho sportovní ředitel Charly Wegelius pobíhal zděšeně kolem, on sám však věděl, že je konec. "Láme mi srdce, když Dana vidím. Všichni víme, co tento závod pro něj znamenal," říkal Wegelius.

Čtyři jezdci Garminu, kteří unikli karambolu, čekali aspoň na jednoho z potlučených kolegů, aby projeli cílem v požadovaném počtu pěti jezdců. Ztratili tak tři a půl minuty, což je i pro druhého z lídrů týmu Rydera Hesjedala odstup takřka nesmazatelný. "Ten den byl jako noční můra," ulevil si.

Giro, v Irsku opojné svými lidskými (byť zmoklými) kulisami, bylo pro stáj Garmin likvidační. Však také Australan Cadel Evans z týmu BMC vykládal: "Tušil jsem, že to ve zdejším počasí bude nebezpečné. Zvlášť když irské silnice jsou trochu jiné než ty kontinentální, na které jsme zvyklí. Přál jsem si jediné: Přežít Irsko ve zdraví."

Evans to zvládl. Martin ne.