"Tehdy se tady promítal film Spalovač mrtvol. Ale mimo soutěž, protože už nedovolili, aby se promítal. Byl už zakázaný. Po celý týden se ale promítal třikrát denně v kině, které bylo přímo naproti tomu festivalovému," vzpomíná Juraj Herz a dodává, že vnímal, že byl postavou non grata.
Přesto se mu ale podařila kuriózní věc. Přímo totiž ovlivnil výsledky soutěže. Porotci měli v plánu udělit Zlatého ledňáčka snímku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Nakonec však udělili ledňáčky dva, toho druhého získal snímek Juraje Jakubiska Zbehovia a pútníci.
"Jasného jsem měl rád, točil jsem u něj. Film Všichni dobří rodáci se mi sice velmi líbil, ale Jakubiskův snímek mi přišel daleko objevnější a novější," přibližuje Juraj Herz, který od té doby plzeňský festival navštívil několikrát.
Mimochodem, velmi silně prý vnímá plzeňský přízvuk. Připomíná mu maďarštinu. A to až do té míry, že když na vojně hledal herce do divadelní hry, odmítl jednoho Plzeňana s odůvodněním, že je Maďar.
"Já jsem ze Slovenska. Samozřejmě že pražštinu jsem znal, ale taková hanáčtina, ostravština nebo plzeňština, to pro mě byly cizí jazyky," vysvětluje Herz s tím, že sám maďarsky mluví a plzeňské protahování samohlásek mu tento jazyk prý připomínalo.
Juraj Herz je nadšeným filmovým divákem, a to už od svého mládí. "Už jako student jsem nechodil do školy, ale zato jsem viděl tři filmy ve třech různých kinech. Viděl jsem jich strašně moc, já jsem v tomhle šílenec," směje se a dodává, že raději snímky sleduje v kině.
I doma má však takové vybavení, aby se mohl dívat na filmy ve vysoké kvalitě. "Teď je i možnost vidět filmy, které v kině už nedávají. Využívám toho, buď si je stáhnu, nebo se podívám v televizi," říká Herz.
Festival FináleFestival Finále se koná v Plzni od 27. dubna do 3. května. Program festivalu najdete na internetových stránkách zde. |
Ze 14 českých a slovenských filmů, které se utkají o Zlatého ledňáčka už viděl polovinu, možná i víc. "Zaujal mě film Zdeňka Tyce (Jako nikdy) a film mladého Mádla (Pojedeme k moři). To jsou jedny z mých nejoblíbenějších letošních filmů," naznačuje Juraj Herz, který si je vědom toho, že část snímků, které se v současné době natáčejí, nemá valnou hodnotu.
Juraj Herz, známý mimo jiné ze snímků Petrolejové lampy či Upír z Feratu, nejraději vzpomíná na své tvůrčí období v šedesátých letech. To bylo podle něj nejzajímavější, dařilo se mu natáčet filmy tak, jak opravdu chtěl. Od vlastního napsání až po dokončení.
I dnes je však Herz režisérsky činný. V roce 2010 natočil Habermannův mlýn, přispěl také desetiminutým krátkým dokumentem do unikátního filmového cyklu Slovensko 2.0 k dvacetiletému výročí vzniku Slovenska, který měl letos premiéru.
Nyní se připravuje na natáčení thrilleru a pohádky, která bude mít, stejně jako Panna a netvor či Deváté srdce, poměrně ponurou atmosféru. "O thrilleru nechci více mluvit, s mým druhým autorem panem Drbohlavem jsme o něm přemýšleli tři roky," zdůvodňuje a naznačuje, že na rozdíl od podobných snímků tohoto žánru by měl ten jejich být pravdivější.
