Díky vlastním kotelnám lidé zaplatí jen náklady na teplo. Potřeba vydělávat, jakou má teplárna, padne.
Protože má jít v jeho návrhu o řízené odpojení od teplárny, město zároveň přestane dělat obstrukce těm, kdo si chtějí kotelny pořídit. Na Černého návrh jako první upozornil Deník.
Zatímco dnes platí lidé v Liberci za gigajoule zhruba 770 až 830 korun, u plynových kotelen by to bylo pouze 500 korun. "Můj návrh vychází ze současné situace, kdy dochází k samovolnému neřízenému rozpadu stávajícího systému," vysvětlil Černý.
Systém centrálního vytápění je zároveň silně neefektivní. Ztrácí se až čtyřicet procent tepla. Domácnosti navíc doplácejí na ty, kteří se už odpojili. Podmínky dodávek tepla se pak mohou zhoršit, lidé přitom platí plnou cenu.
Město může domům odmítnout povolit plynové přípojky
Domy spravované Černého SBD Sever, jimž ve vybudování kotelny nic nebrání, se postupně odpojují. Jenže bytové družstvo zároveň naráží na zásadní střet s městem, které může odmítat domům povolit plynové přípojky.
"Provozujeme třicet pět plynových kotelen. Díky tomu, že jsou na neziskové bázi, protože domy platí jen náklady, vydávají lidé kolem pěti set korun za gigajoule energie. Je to výrazná úspora," řekl Černý.
Podle náměstka Jiřího Šolce je ale návrh radního Černého příliš nekonkrétní. "Je to jedno z nejzásadnějších témat městské ekonomiky a nelze k němu přistupovat lehkovážně. Pan Černý zatím nepřináší žádný ekonomicky udržitelný model s konkrétními čísly. Neříká, kolik stamilionů bychom na změnu potřebovali. Zatím jde jen o politické řeči," je přesvědčen ekonomický náměstek Jiří Šolc.
Jak říká, nejde jen o tisíce domácností. Podle něj by bylo zapotřebí vyřešit zásobování teplem pro desítky městských budov od radnice před Divadlo F. X. Šaldy až po školy nebo školky. Dotklo by se to ale i budov, jako je krajský úřad nebo úřad práce.
Lidé nemají moc alternativ, zní z teplárny
"Teplárna Liberec zásobuje teplem téměř sedmnáct tisíc domácností a podstatná část nemá pro vytápění jinou alternativu kvůli chybějícímu zemnímu plynu a elektřině. Řešení pro tuto část obyvatel města by si vyžádalo okamžité investice v řádech stovek milionů korun," řekl za libereckou teplárnu její mluvčí Lukáš Jankovský. Teplárna vidí Černého návrh jako předvolební rétoriku, a ne jako konstruktivní návrh.
Upozorňuje i na to, že Liberec bude mít vbrzku výhodu díky spalovně. Skladování odpadu se bude zdražovat, přitom asi polovina vyrobeného tepla vzniká v Liberci spalováním odpadu v Termizu.
"Cena odpadu není závislá na nepředvídatelném vývoji cen fosilních paliv," upozornil Jankovský. "Centrum by bylo dál vytápěné stávajícími rozvody centrálního zásobování," zmínil Černý.
K zásadnímu kroku odpojení od teplárny se před lety rozhodla i liberecká univerzita a dodnes nelituje. První kotelnu vybudovala v roce 1997 v budově P v Komenského ulici. V roce 2002 následoval objekt J, pak budova v Harcově v roce 2005 a před dvěma lety objekty ve Studentské ulici. Za jeden gigajoule platí asi 280 korun.
"Úspory jsou takové, že návratnost investice není delší než 4 roky. Odpojení můžeme hodnotit jako dobrý krok, a to i s možným budoucím vývojem na trhu plynu," zmínil kvestor Vladimír Stach. K provozu moderní plynové kotelny podle něj stačí jen dohled. "Starý výměník potřeboval trvalou obsluhu, tedy čtyři lidi," dodal Stach.
