Radní spolu s právníky vymýšlejí způsob, jak prázdnou školu sice zpeněžit, ale zároveň kupce smluvně donutit, aby ho ani nenapadlo ubytovnu zřídit.
"Pokud se k tomu ve smlouvě nezaváže, tak od prodeje raději upustíme a školu zbouráme," řekl místostarosta Karel Jakobec. Tak silné obavy spolu s kolegy má.
Zavázat kupce, aby nenastěhoval do budovy nepřizpůsobivé nájemníky ze širokého okolí, bude podle Jakobce obtížné. Právníci hledají cestu oklikou přes parkoviště, které by musel nový majitel vybudovat na pozemku města. Pokud by ubytovnu přece jen zřídil, dostal by z pozemku výpověď a musel by budovu rekolaudovat.
Podle ředitele sokolovské pobočky společnosti Člověk v tísni Jana Němečka těží majitelé ubytoven z toho, že v jejich kapsách končí příspěvky na bydlení, které pobírají nájemníci od státu.
"Možná by sokolovské zastupitelstvo mohlo vytvořit cenovou mapu a stanovit tak pro danou čtvrť maximální možnou výši nájemného. Díky tomu by nájemníci pobírali nižší příspěvky a pro ubytovatele by přestalo být takové podnikání zajímavé," naznačil Němeček.
Bude záležet, zda kupec podmínky přijme
Radnice bývalou školu nabízí déle než rok. Z původních 19 milionů korun postupně snížila cenu až na 2,5 milionu. Kupec, který je podle Jakobce z Karlových Varů, dává 2,8 milionu.
"Bude záležet, zda naše podmínky přijme," míní Jakobec. Nic bližšího o zájemci prozradit zatím nechtěl. Obchod v nejbližší době projedná městská rada a přijde pak s doporučením pro zastupitele.
Radní už o záležitosti diskutovali tento týden. Ladislav Sedláček, druhý místostarosta, uvažuje o tom, jestli není nákladné vybudování startovacích bytů a provozoven pro drobné podnikání ekonomickým nesmyslem a zda startovací byty nejsou jen zástěrkou.
"Když jsme se to dozvěděli, zděsili jsme se. Jakmile do školy nastěhuje někdo první Romy, je konec. Pak budou mít lidé v okolí kina Alfa a Hornické ulice oprávněně pocit nebezpečí." Ne vše je podle Sedláčka měřitelné penězi a radnice nemá za každou cenu hledět na zisk.
Počet dětí v "romské" škole se po ohlášeném slučování snižoval až na 103 v roce 2012. Rozprchly se pak celkem rovnoměrně do zbývajících šesti škol.
Ne všude byl však přechod bezproblémový. Ukázal to nedávný průzkum, který si město nechalo zpracovat. Zúčastnilo se ho 160 učitelů, 2 100 žáků a 2 000 rodičů.
Starší děti na základních školách v ulici Boženy Němcové a v Křižíkově ohodnotily atmosféru jen 7 a 13 procenty. Právě do těchto dvou přešlo více Romů. Noví žáci přišli do už stmeleného kolektivu a mohou ho narušovat. Proto ostatní žáci vnímají náladu negativně. Zhoršené vztahy v oněch dvou školách citlivě vnímají i dospělí. Zařadili je v žebříčku na poslední dvě místa.
