Ve své době to byl technický zázrak. Jeřáb, díky kterému vyrostla známá kupole chrámu ve Florencii. Do skicáře si ho zakreslil i Leonardo da Vinci. Repliku tohoto středověkého stroje nyní využijí památkáři při opravě věže Jakobínka hradu Rožmberk nad Vltavou.
Hrad RožmberkPochází z poloviny 13. století. Komplex původně tvořil dolní a horní hrad, z něhož se zachovala jen Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo. Dolní prošla několika přestavbami, z nichž nejvýznamnější ovlivnila renesance a v 19. století styl anglické novogotiky. O stáří Jakobínky vedou odborníci dodnes spory. Někteří se domnívají, že pochází ze 13. století. Jiní zastávají názor, že vznikla až na počátku 16. století. V každém případě jde o jednu z nejvzácnějších středověkých památek a výraznou dominantu Rožmberka. |
Rekonstrukce dominanty městečka na Českokrumlovsku potrvá tři až pět let. Už více než 130 let chátrá a turisté na ni nemohli. Tesaři postaví kolem kamenné hlásky dřevěné lešení z místních smrků. Jde o neobvyklý postup restaurování.
"Chceme připomenout staré technologie. Rychle ztrácíme přehled o tom, jak před staletími lidé stavěli a přemýšleli u toho," říká Petr Pavelec, ředitel budějovického Národního památkového ústavu.
Památkáři při přípravě projektu prozkoumali všechny dostupné písemné a obrazové dokumenty k historii věže. Jakobínka se objevuje například na slavném obrazu Dělení růží nebo fotografii z konce 19. století, která zachycuje už zchátralou kamennou hlásku.
Historické lešení a stavební stroje zase zkoumali z dobových ilustrovaných rukopisů a kronik. Repliku středověkého jeřábu už použili tesaři například na hradě Točník, kde měli i malé dřevěné lešení. V takovém rozsahu ho v Čechách ale ještě nikdy nevyužili. Na lešení padne několik set starých smrků z okolních lesů.
Skica středověkého jeřábu, podobný má v skicáři i Leonardo da Vinci. Repliku stroje využijí památkáři při opravě Jakobínky.
Dělníci loni na podzim zakryli Jakobínku provizorní izolační fólií. Věž chátrala přes sto let. OPravená bude za tři až pět let.
Na fotografii z 19. století je opravené obytné sídlo Buquoyů na Rožmberku a zchátralá věž Jakobínka v pozadí.
"Spirálové lešení bude vysoké 40 metrů včetně otočného jeřábu na koruně věže. Průměr patky u země bude 22 centimetrů, u vrcholu pak 12 centimetrů," přibližuje tesařský mistr Petr Růžička.
Podotýká, že využití středověkého lešení, jeřábu i nástrojů je ekonomicky výhodnější než současná technika. "Navíc je šetrnější k přírodě a okolí,"dodává Růžička.
Památkáři budou průběžně pořádat pracovní dílny. Zájemcům tak přiblíží zblízka středověké postupy. Na vrcholu věže vznikne dřevěný ochoz, podobný, jako je například na hradě Kokořín.
Kvůli složitým majetkoprávním vztahům Jakobínka chátrala a dostala se i na seznam ohrožených památek. Lidé na ni nemohli. Občas v ní však tajně přespali trampové. Svědčí o tom třeba bílý nápis Filip 1972 ve věži.
Teprve loni se dostala do majetku památkářů, kteří ihned začali s její záchranou. Posílili zevnitř krovy, aby se helmice nezřítila. Izolační fólie zase zabrání promokání. Starou střechu zakonzervují a překryjí ji keramickou krytinou. Náklady vyjdou na šest až osm milionů.
