Užil si v dobrém i ve zlém...
Padl nejkrásnější gól dvacetiletí Gambrinus ligy, diváci viděli dvě neproměněné penalty, nečekané vítězství Hradce 3:2 a málem se dočkali předčasného ukončení zápasu. Kvůli opakovanému výpadku elektrické energie dvakrát zhasla světla a zápas se zpozdil o 58 minut.
"Chyběly dvě minuty, abych podle pravidel musel zápas ukončit. V takovém případě by se opakoval v jiném termínu," vzpomíná bývalý rozhodčí Jaromír Hlaváč. "Najednou se začaly reflektory zažehávat, nesvítily ani z poloviny, a já v ten okamžik dal povel: jdeme do toho, hrajte!"
Zvláště od libereckých hráčů to pěkně schytal. "Tady by se hrálo, i kdyby na hřiště svítila jen světla od aut," řvali na něj. Běžela oficiálně 56. minuta, prohrávali 0:2 a nemohli si přát nic lepšího než opakování zápasu od bezgólového stavu. Kleli i diváci. "Vždyť oni se na hřišti zmrzačí, copak můžou něco vidět?" ukazovali do značně rozsáhlých míst na trávníku, kde vládlo husté šero.
To bylo, když......hradecký stadion zahalila tma a Zoubek vypustil škorpiona Zajímavé i kuriozní příběhy z dvacetileté historie fotbalové ligy vám připomínáme v retro seriálu "To bylo, když..." Pravidelně ho najdete každý čtvrtek během rozehrané ligové sezony. |
Za všechno mohla havárie, která postihla hradecko-pardubickou aglomeraci. V nedaleké elektrárně Opatovice v sobotu spadla střecha a vyřadila z provozu všech šest kotlů. Na 150 tisíc lidí bylo najednou bez teplé vody a přestalo jim fungovat topení. V bytech padala teplota dolů a vystrašení lidé začali zapojovat přímotopy.
Nebylo divu. Teploměr o víkendu ukazoval přes den sotva pět stupňů nad nulou, v noci byly mírné mrazíky. Prudký a okamžitý nárůst spotřeby elektrické energie vyvolal přetížení sítě a kolaps.
Běžela pátá minuta utkání, kdy hlavička domácího Pavla Krmaše skončila v síti. Jásot na stadionu se najednou změnil v malý úděs. Pověstná "hradecká lízátka" na stožárech zhasla a spolu s nimi i domy v přilehlém okolí.
Fotbalový stadion v Hradci Králové osvětlují takzvaná lízátka.
Rozhodčí Hlaváč po krátké poradě s pořadateli poslal všechny hráče do šaten. Tam strávili značnou dobu, k výkopu ze středového kruhu došlo až po 44 minutách, tedy v době, kdy už měla běžet poločasová přestávka.
Udržet hráče takovou dobu v potřebném zápasovém napětí, je obtížné. "Po gólu jsme byli na koni a najednou prásk. Psychika všech se rozpoltila. Musel jsem zvednout hlas a pořádně všechny povzbuzovat," popisuje tehdejší hradecký trenér Petr Uličný, jak si poradil se situací.
Momentky z tehdejšího zápasu Hradce s Libercem.
Hned po návratu přidal Jan Kraus druhý gól a v konci prvního poločasu přišly neproměněné penalty od libereckého Jana Nezmara a domácího Tomáše Boušky.
Z druhé půle uběhlo sotva deset minut a následoval další blackout.
Z tribun se ozval ostrý pískot. "Jděte do háje! Mizím domů," řekl si nejeden divák. Už toho měli dost. Večer na krku, tma naplno zahltila město, prsty na rukou i nohou křehly a také stánkaři to dávno zabalili. Koupit si horký párek nebo se zahřát nějakou tekutinou nepřicházelo v úvahu. Tak co tam pohledávat? O co můžeme přijít?
Velká chyba...
Pauza naštěstí už nebyla tak dlouhá jako první, trvala 14 minut.
"Pamatuju, že tehdy odpojili od přívodu energie část sídliště a tím se mohl dohrát fotbal. Jinak by to nešlo," popisuje rozhodčí Hlaváč.
"Tak sakra už rozsviťte, my chceme konečně hrát!," řvali vzteky nedočkaví domácí hráči.
Jakmile projevil život první halogen, Hlaváč všechny hnal hned k rozehrávce. Aby se nemusel zápas opakovat.
Budiž za to pochválen. Díky jeho horlivosti totiž dostal prostor projevit se David Zoubek. Běžela 63. minuta, zprava k němu přiletěl centrovaný míč a on se vrhl vzduchem do kotrmelce a patou vystřelil ve výskoku. Přesně tak to bylo léta popisováno, že to byl kop škorpiona.
"Ne, patou to nebylo, ale vnějším nártem," opravuje David Zoubek. "Už jako dítě jsem dělal různé ptákoviny, na tréninku občas zkusil takhle kopnout, ale v zápase jen jednou za život."
Krásné trefyParádní gól v historii Připomeňte si také další nádherné branky, které padly v české lize. Ty nej najdete zde. |
A povedlo se. Byl z toho nejkrásnější gól dvacetiletí samostatné české ligy, jak letos na jaře vyplynulo v hlasování čtenářů portálu iDNES.cz. Vyhrál suverénně s 3 672 hlasy, druhý Petr Švancara jich měl 1 212. "Nic jiného než to zkusit takhle, jsem ani nemohl. Byl jsem mezi dvěma obránci, míč za mnou."
Vzpomínám, že zmíněný zápas jsem navštívil. Choulil jsem se v nepříjemné zimě na tribuně, přál si co nejdříve konec. Z mého místa, kdesi v dáli před brankou, pak vystřelil Zoubek v krkolomné pozici. Gól! Na desítky metrů daleko nešlo vytušit, co tehdy dokázal. Člověk měl jiné myšlenky: ať už jsem z téhle podzimní sloty a nebezpečí dalšího blackoutu pryč!
Až doma, v klidu u televize, mi došlo, jakého fantastického kopu bylo nás pár stovek fanoušků a novinářů svědkem. Díky rozhodčímu Hlaváčovi, který nechal zápas dohrát...
Celý týden trvalo, než se Hradec postavil z kalamity na nohy. Nechodilo se do škol, nemocnice byla evakuována. Všude odporná zima. Padla i na hradecký fotbal, na jaře z ligy sestoupil. Přesto zůstala krásná vzpomínka na škorpiona.
