Řešení syrské krize bylo předmětem pondělního jednání ministrů zahraničí Francie, Británie a USA. V Paříži se šéf americké diplomacie John Kerry se svým francouzským protějškem Laurentem Fabiem a britským ministrem zahraničí Williamem Haguem shodli, že budou nadále usilovat o důraznou a závaznou rezoluci Rady bezpečnosti OSN o syrských chemických zbraních.
Rezoluce by měla odrážet dohodu Kerryho a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova, kteří se na způsobu likvidace syrských chemických zbraní dohodli o víkendu v Ženevě. Na tento proces má podle dohody dohlížet právě Rada bezpečnosti OSN, v níž jsou všechny tři zmiňované země, stejně jako Rusko, stálými členy.
Podle kanceláře francouzského prezidenta Françoise Hollanda, který trojici diplomatů posléze přijal, by rezoluce měla být důrazně formulovaná, podrobná a měla by obsahovat závazné termíny pro odstranění chemických zbraní syrského režimu.
Francouzští představitelé zdůrazňují, že tři spojenecké země nehodlají ztrácet čas a chtějí připravit návrh rezoluce ještě tento týden. Podle nich by impulzem při její přípravě měla být i zpráva inspektorů OSN o zmíněném chemické útoku v Damašku.
V pondělí šéf americké diplomacie rovněž uvedl, že na případných důsledcích pro syrský režim prezidenta Bašára Asada, pokud nedodrží stanovené podmínky, souhlasí s trojicí mocností také Rusko.
"Pokud Asad včas nesplní podmínky stanovené tímto rámcem, shodli jsme se - a to včetně Ruska - že z toho budou plynout důsledky," citovala Kerryho pondělní projev na tiskové konferenci v Paříži agentura Reuters.
Ve stejném duchu se nechal také slyšet francouzský a britský ministr zahraničí. Ani jeden z diplomatů však nespecifikoval, o jaké důsledky by konkrétně mělo jít. Všechny tři země nicméně prosazují ozbrojený úder proti Asadovi.
Připravovaná rezoluce by tak mohla zmiňovat článek VII Charty OSN, která by v případě nedodržení závazků mohla umožňovat mimo jiné také použití síly. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ovšem již v Ženevě zdůraznil, že dohoda o Sýrii nezahrnuje automatické použití síly.
Nerozuměli jsme si, namítá ruský ministr
Rusko se dosud proti případné intervenci do Sýrie doposud ostře vymezovalo. Znovu tento postoj Lavrov zopakoval v pondělí po setkání s egyptským ministrem zahraničí Nabílem Fahmím.
Šéf ruské diplomacie společný plán západních mocností rezolutně odmítl. Prohlásil, že jakékoli zmínky o rychlém přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o případném potrestání Sýrie na základě sedmého článku Charty OSN ukazují dle jeho slov na "nedostatek porozumění" ohledně dohody dosažené o víkendu v Ženevě.
"Naši (evropští) partneři opět jednostranně chtějí přehodnotit to, na čem jsme se dohodli s Američany. Takhle se obchod zkrátka nedělá. Navzdory těmto výrokům jsem ale přesvědčen, že Američané se budou - jakožto řádní vyjednavači - držet striktně toho, na čem jsme se dohodli," spílal Lavrov na adresu Paříže a Londýna na pondělní tiskové konferenci.
Ruský ministr zahraničí naopak zdůraznil nutnost v prvé řadě přizvat syrskou opozici k účasti na konferenci o mírovém urovnání stávající krize. "Aby se konference mohla sejít, je nejdřív zapotřebí přesvědčit (syrskou) opozici o nutnosti zúčastnit se. A je možná načase používat místo výrazu 'přesvědčit' jiné sloveso - k účasti na konferenci je třeba ji přinutit," poznamenal.
Na pořádání mírové konference pod názvem Ženeva 2 se Lavrov s ministrem zahraničí USA Johnem Kerrym dohodli minulý týden. Šéf americké diplomacie při té příležitosti prohlásil, že budoucnost mírových rozhovorů je závislá na výsledku jednání o syrských chemických zbraních. To v neděli v Ženevě vyústilo v plán na likvidaci syrských chemických zbraní, k níž by mělo dojít v první polovině příštího roku.
Moskva dál posiluje svoji flotilu ve Středomoří
Navzdory víkendové dohodě s USA o likvidaci syrských chemických zbraní Moskva dál také posiluje flotilu svých bojových lodí u syrských břehů. Podle pondělních zpráv ruského tisku se k cestě do východního Středomoří chystá výsadková loď Jamal operující nyní v Černém moři. Na východě Středozemního moře je rozmístěno už deset ruských válečných plavidel.
Svou středomořskou flotilu, kterou před dvaceti lety z finančních důvodů rozpustil bývalý prezident Boris Jelcin, začala Moskva znovu budovat počátkem letošního roku.
Po srpnovém chemickém útoku v Sýrii, na který prezident USA Barack Obama reagoval výhrůžkou vojenského úderu, převelelo Rusko na východ Středozemního moře postupně několik výsadkových, průzkumných a podpůrných lodí. Do jejich čela se má v příštích dnech postavit raketový křižník Moskva, který do regionu směřuje od Gibraltaru.
Ruská plavidla operují v těsném sousedství s flotilou USA, která nedaleko syrských břehů čeká na případný rozkaz Bílého domu k útoku. Washington v oblasti rozmístil letadlovou loď USS Nimitz, tři torpédoborce a raketové křižníky Gravely, Mahan, Barry a Ramage.
Rusko má na syrském pobřeží námořní základnu Tartús, jedinou mimo území bývalého Sovětského svazu. Moskva ale základnu vzhledem k pokračující občanské válce v Sýrii během léta vyklidila. V Tartúsu nejsou podle oficiálních informací žádní ruští vojáci a evakuován byl i civilní personál.
