Mezi členy vědecké rady budou například ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma či francouzská historička žijící ve Vídni Muriel Blaiveová, která dříve usilovala o křeslo ředitelky ústavu.
Foglová navrhla také historika Zdeňka Beneše, dánského historika a bohemistu Petera Buggeho, politology Ladislava Cabadu a Michala Pehra, švýcarského historika Adriana von Arburga, historika a politologa Jana Rataje, politologa Karla Vodičku a psychologa a odborníka na československý samizdat Tomáše Vrbu.
O tom, zda uspěje Petr Pithart, vedli radní debatu, ale nakonec ho schválili také.
Vědecká rada tak zatím má dvanáct členů. Jejich seznam schválilo pět členů "hlavní" Rady ÚSTR, proti byla Naděžda Kavalírová. U Pitharta, Prečana a Tůmy prý pochybuje, zda nebudou "politicky ovlivňováni".
"Jsou to osobnosti z různých zemí, je to reprezentativní seznam z různých úhlů pohledu," oponoval jí další člen hlavní rady Michal Uhl. Další radní Jan Bureš vyjádřil nad novými jmény "velkou spokojenost". "Že to jsou většinou historici, považuji za výhodu," prohlásil. Radní Lukáš Jelínek označil seznam za "ambicióznější, než čekal".
Patnáctičlenné osazenstvo předchozí rady v dubnu kompletně rezignovalo na protest proti nástupu Foglové a odvolání jejího předchůdce Daniela Hermana. Obávali se o další směřování instituce, která má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu.
Vědecká rada je poradní platformou pro výzkum, členy na návrh ředitele ÚSTR schvaluje hlavní rada instituce. Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je oproti funkci člena hlavní rady neplacená.
Podle Prečana je za spory neschopnost politiků
Mezi odstoupivšími členy bývalé vědecké rady byli kardinál Miloslav Vlk, historici Michal Lukeš, Ladislav Bukovszky či šéf Ústavu národní paměti ve Varšavě Lukasz Kamiński.
Situace v ústavu je v poslední době napjatá. Rada ústavu, kterou jmenuje Senát, se doplněním několika členů posunula výrazně doleva. Pak odvolala ředitele Hermana a jmenovala Foglovou. Nová šéfka následně odvolala několik dalších zaměstnanců, skončil například první ředitel ústavu Pavel Žáček či šéfka Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánová.
Historik Vilém Prečan
Vládní ODS a opoziční ČSSD se navzájem obviňují z úsilí o politický vliv na instituci. Historik Vilém Prečan nedávno řekl, že situace kolem ústavu je zpolitizovaná.
"Protože politikové nejsou schopni rozumného konsenzu, učinili ze záležitostí ústavu politické kolbiště," míní historik. "ODS byla spokojená v době, kdy měla rozhodující vliv na složení rady a odtud na obsazení vedoucích funkcí a obměňování personálu ústavu. Po loňských senátních volbách, kdy shodou okolností končilo funkční období většině členů rady, v jejímž čele stála pět let paní (Naděžda) Kavalírová, se změnil poměr sil Senátu," podotkl Prečan.
