Není to tak dlouho, kdy na Spartě nebylo co slavit. V druhé polovině září po sérii čtyř porážek za sebou si Křetínský pozval Lavičku na dlouhý rozhovor.
Nevzešlo z něj však odvolání trenéra jako před čtyřmi roky při předchozím Lavičkově angažmá ve Spartě. Ale kouč byl ujištěn, že má dál důvěru. "Cítil jsem, že pan Křetínský chce pomoci," poznamenal Lavička.
Jak vám tenkrát bylo?
Moc se k té době nechci vracet, ale vnímal jsem to jako pozitivní signál od vedení Sparty. To období nebylo jednoduché. Prohrávali jsme a to přineslo tlak. Ale necítil jsem, že by mělo dojít ke změně. Nastoupili jsme určitou cestu a snažíme se ten směr držet. Jeden z důkazů, že jdeme správně, je právě postup v pohárech.
Kam po té cestě chcete dojít?
Jde o zabudování mladých hráčů do kádru a pak do sestavy. Ale je jasné, že stavba týmu nikdy nekončí. Tamhle něco dosadit, jinde vyměnit.
Kterého soupeře si Lavička přeje do vyřazovací fázeSparta jako postupující do jarní fáze z Evropské ligy z druhého místa narazí na jednoho z vítězů skupin či na jednoho ze čtyř týmů, které se kvalifikují z Ligy mistrů. Charkov, Dněpropetrovsk, Fenerbahce. Ale může to být Chelsea, Juventus, Manchester City.... "Ještě jsem o tom nepřemýšlel. Ale přál bych si soupeře, který který naplní stadion. Aby si naši fanoušci užili podobně báječné večery jako během podzimu s Feyenoordem, Bilbaem nebo Lyonem," řekl trenér Vítězslav Lavička. |
Pochyboval jste během září, jestli jdete správným směrem?
Víte, že nepochyboval. Samozřejmě že porážka v derby na Slavii nás hodně mrzela. Ale další prohry... S Olomoucí jsme v první půli nehráli špatně, ale neproměnili šance. Pak jsme udělali dvě chyby a prohráli. A v Lyonu jsme nebyli v pozici, že bychom měli zvítězit. Sice jsme v závěru mohli myslet na remízu, ale když jsme si utkání střízlivě zhodnotili, tak porážka byla zasloužená. Abych tedy odpověděl, ne, pochyby jsem v sobě neměl.
Bylo v té době pro mužstvo i vaši pozici důležité, že jste v srpnu přes Feyenoord postoupili do základní části Evropské ligy?
Ukázali jsme, že jsme schopní hrát fotbal na úrovni a proti vyspělým evropským týmům. Neméně důležité pak bylo v říjnu vítězství nad Bilbaem. Málokdo čekal, že zrovna proti nim tu naši sérii porážek zlomíme. To nám do dalších zápasů hodně pomohlo.
Poprvé jste jako trenér dovedl mužstvo do jarní fáze pohárů. Je to víc než třeba titul s Libercem či v Sydney?
Moc si vážím každého úspěchu, který s klubem dosáhnu. Ať je to Liberec, Sydney, nebo teď Sparta. Fotbal je lidová zábava. Proto je pro mě největší odměnou, když na Letné vidím pozitivní prostředí.
Všiml jste si, že za vámi stojí fanoušci? Na Spartě dlouho nebylo, aby od nich měl trenér tak výraznou podporu jako vy.
Když skandují moje jméno, tak to vnímám jako odraz práce nás všech. Neberu to tak, že stojí jen za mnou. Vždyť po zápase s Lyonem vyvolávali Vaška Kadlece, který kvůli vážnému zranění s námi na hřišti být nemohl. To je přece skvělý signál. Nebo před zápasem jsem si prohlížel transparenty, lidi dorazili z celé republiky. To je zavazující. Když fanoušek zaplatí, tak musí vidět poctivou práci, zajímavý fotbal a ještě si to musí užít. V úvodu sezony jsme tady zažili prázdné tribuny, to bych už nechtěl opakovat.
Ve Spartě jste hlavním trenérem potřetí. Jak byste svou momentální situaci srovnal s předchozími angažmá?
Myslím si, že pokud chceme směřovat za úspěchem, musíme mít zdravý kolektiv, ve kterém funguje vzájemný respekt. Ten tvoří dobré vztahy. Pak je tam touha něčeho dosáhnout. Podobnou zkušenost jsem zažil v Sydney. I tam jsme měli období, kdy se nedařilo, ale pak se ukazuje, jaké vztahy tam ve skutečnosti jsou. A podobně to bylo i tenkrát v Liberci.
Nezmínil jste Spartu z podzimu 2008. Proč?
Bylo to jiné, než je to dneska.
Změnil jste vy? Tenkrát měli někteří zejména starší hráči problémy s mentálním trenérem Draganem Vujovičem.
Ze všeho se snažím vzít si ponaučení pro svou další práci. Moje poslední zkušenost ze Sparty byla, že někteří hráči měli na funkci mentálního trenéra odlišný názor. Nikdo jim ho nenutil, jen jsme jeho služby nabízeli. Když jsem do Sparty přišel letos, tak to funguje tak, že když hráči chtějí, mohou za ním docházet. Ale mentální trenér není pevnou součástí realizačního týmu.
A mají o něj zájem?
Někteří nevěří, jiní jsou nakloněni. Já jsem přesvědčený, že mentální trénink je důležitou složkou přípravy.
