"Dobrou zprávou je, že 79 procent respondentů vědělo dříve, že jimi užívaný lék může ovlivnit pozornost, na druhou stranu může být varováním, že to více než 21 procent z nich nevědělo," popsal závěry průzkumu mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs.
Pětina řidičů v dotaznících pak uvedla, že se po užití léků setkala se zpomalenými reakcemi, malátností či únavou za volantem.
"V 57 procentech odpovědí pacienti nevěděli, že by po požití léků ze sledovaných skupin neměli sednout nejméně deset hodin za volant, neboť jejich reakce mohou být nepříznivě ovlivněny užitým lékem," dodal Krebs.
Vědci prokážou, jak moc léky promlouvají do řízení
"V praxi je situace ještě vážnější, protože přibývá řidičů, kteří užívají léky snižující schopnosti vnímat dopravní provoz kolem sebe," uvedl šéf dopravní policie Leoš Tržil. Projevuje se to například u lidí trpících alergiemi.
Podle ředitele dopravní policie mohou léky ovlivňující reakce řidičů za drobné nehody při nedodržení bezpečné vzdálenosti i tragické kolize. "Zpětně něco takového prokázat je ale složité, protože tyto látky se neobjevují v testech na drogy," dodal Tržil.
Dopravní policie proto s vědci z Českého vysokého učení technického připravuje výzkum, který by ukázal, jak velkou roli mohou při řízení právě léky hrát. "Nejprve vytipujeme léky, které se nejčastěji užívají, pak najdeme řidiče, kteří je užívají, a prostřednictvím trenažerů ČVUT otestuje, do jaké míry dochází ke snížené reakci a co může vyvolat," popsal Tržil.
Na krabičky se vrátila výstraha, zatím jen v kampani lékárníků
Dotazníky s pěticí otázek rozdávají řidičům stovky lékáren od konce června. Podobně zaměřené zjišťování je podle Krebse unikátní, protože jej v Česku nikdo v minulých letech neprováděl.
Rizikové lékyMezi léky, které ovlivňují řízení, patří léky na nespavost, úzkosti, tlumení bolesti, kašle či léky proti alergiím. Mezi ně patří například Zolpinox, Hypnogen, Diazepam, Oxazepam nebo Dithiaden. "Jedná se nejen o léky vázané na lékařský předpis, ale také o přípravky dostupné bez něj, například s obsahem dextromethorfanu, guajfenesinu nebo cetirizinu," popsal lékárník Aleš Krebs. |
Lékárnická komora zatím vyhodnotila dotazníky od 200 lidí. Tento počet podle Krebse vyplývá z toho, že účast na průzkumu byla dobrovolná a oslovováni byli jen ti, kteří si přišli pro některý z rizikových léků (viz box).
Nejčastěji na otázky odpovídali lidé ve věku 55 až 65 let, 56 procent uvedlo, že automobil řídí několikrát týdně. Jen malá část dotazovaných pak patřila mezi profesionální řidiče.
Průzkum, který potrvá až do podzimu, je součástí preventivní kampaně, jež má pacienty upozornit na rizikové léky (více o kampani čtěte zde).
V rámci akce lékárnici na balení rizikových léků dávají samolepku výstražného trojúhelníku. Ten přitom ještě před několika lety byl na krabičkách povinně, nyní je varování jen součástí příbalového letáku. Ten ale lidé moc nečtou, proto by podle lékárníků pomohlo, kdyby se upozornění vrátilo zpět na obaly. "Nešlo by o žádné změny zákonů a žádnou represi, ale spíš o dobrovolnou osvětu," míní Krebs.
