Jednadvacet vycíděných bytů ve Spolkové ulici v Brně čeká na nové nájemníky. "Dřív to byl v podstatě vybydlený dům. Od února jsme na něm začali pracovat a od střechy až po podlahy je téměř zcela nový," popsal stavbyvedoucí z firmy Komfort Miloš Zukal. Oprava stála 27,5 milionu korun.
Dva z jednadvaceti bytů budou vyhrazené jako sociální, další čtyři připadnou městu a zbytek městské části Brno-sever. Na pořádek bude dohlížet domovník.
"Vnímáme to jako obrovskou pomoc. Je to první krok k tomu, abychom tuto lokalitu za pár let nemuseli nazývat vyloučenou," podotkla starostka Brna-severu Sabina Tomíšková (ODS).
Do budoucna plánují opravit i chodníky
Oprava jedenácti domů navazuje na první etapu projektu, ve které dostalo šestnáct domů v "Bronxu" novou fasádu. Město v budoucnu plánuje také obnovu veřejných prostranství či chodníků.
Jak se mění špatná adresa na dobrouProjekt na opravu oblasti kolem ulic Cejl a Francouzská začal v roce 2008. V první fázi dostalo 16 domů novou fasádu. V další etapě se do roku 2014 kompletně opraví 11 domů - první se otevřel ve Spolkové ulici. Oprava stála 27,5 milionu korun. Projekt je financován z evropských fondů a z rozpočtu Brna. Dohromady půjde na rozvoj "brněnského Bronxu" 450 milionů korun. Ve zrekonstruovaném domě jsou i dva byty vyhrazené jako takzvané sociální, které budou sloužit potřebným. Na opravy domů navážou projekty zaměřené na veřejná prostranství, projekt na obnovu parku Hvězdička, plán na výstavbu nízkoprahového klubu či úprava zeleně a chodníků. |
"Chceme dokázat pochybovačům, podle kterých je hloupost dávat peníze do této oblasti, že jde o správné kroky," dodal náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).
Podle něj vynaložené finance přesvědčí i soukromé firmy, že má smysl v "Bronxu" investovat. Dohromady chce město s využitím evropských fondů vložit 450 milionů korun.
Nové bydlení nestačí, upozorňují odborníci
Místní lidé ale poukazují na jeden nedostatek projektu. O dotace na opravy se mohli ucházet i soukromníci, složité papírování je ale často odradilo. "Vyřídit žádost bylo strašně byrokraticky náročné a bez pomoci odborníka bychom ji vůbec nezvládli sepsat, i když jsme se chtěli pustit jen do výměny oken," potvrdil David Oplatek.
Podle něj je i po dokončení prací potřeba dokazovat, že peníze byly využity opravdu účelně, nehledě na dlouhou dobu archivování účetnictví. "Vůbec se proto nedivím, že se do toho soukromí vlastníci nepouštěli," dodal Oplatek.
Na to Pospíšil jen krčí rameny. "To ale není vina města. My jsme často také obětí administrativní mašinérie," konstatoval náměstek.
Neziskové organizace, které pomáhají místním Romům, zase zdůrazňují, že jen nové bydlení nestačí. "V oblasti doposud nebyl nastaven efektivní systém, který by předcházel zadlužení na nájemném. Proto bychom uvítali uskutečnění programu Druhá šance zaměřeného na prevenci a řešení dluhů," uvedla Lenka M. Maléřová z neziskové organizace IQ Roma servis.
Podle ní by také bylo vhodné propojit plánování různých podpůrných aktivit města a městských částí Brno-střed a Brno-sever, které mnohdy nikdo nekoordinuje.
