V Evropě mikrocykas pěstují pouze tři botanické zahrady a cykas z té liberecké je nejvhodnější k darování pylu. O pomoc požádali liberecké kolegy botanikové z "Montgomery Botanical Center", floridského pracoviště na záchranu vymírajících druhů.
Mikrocykas z Liberce Je jednou ze tří rostlin pěstovaných v Evropě. Jediná ale může poskytovat pyl. Mikrocykas roste ve volné přírodě jen na Kubě, kvůli izolovanosti ostrova ale není možná záchrana v přirozeném prostředí. O záchranu rostliny, která "zažila" dinosaury, se snaží američtí vědci na Floridě, rostliny ale množí mezi sebou a existuje malá genetická rozmanitost. Napravit to má právě unikátní rostlina z Liberce. |
Floridští botanikové rostliny kvůli mezinárodní izolovanosti Kuby množí jen mezi sebou ve Spojených státech a existuje malá genetická rozmanitost. Pyl z libereckého cykasu proto američtí vědci použijí pro zlepšení takzvané variability mikrocykasu.
Ředitel liberecké botanické zahrady Miloslav Studnička to přirovnává k potřebě "oživení krve" rostliny. Pro tu je podle něj zapotřebí sprašovat co nejméně příbuzné rostliny.
"Pro rostliny nacházející se v Americe je potřeba pyl z jedinců v evropských botanických zahradách. Zdá se, že v celé Evropě existují jenom tři jedinci. Ale jenom liberecký je určitě geneticky velmi vzdálen jedincům z Floridy a jediný je v tak dobré kondici, aby poskytoval pyl," vysvětlil Studnička.
Transport pylu není jednoduchý
Další cykasy pěstují už jen dvě významné evropské botanické zahrady, v Amsterodamu a městě Kew. U nich je problém s příbuzností. Navíc neplodí. "Ty dvě rostliny, které jsou ve Velké Británii a Nizozemí, jsou potomky původních rostlin z Floridy. U liberecké rostliny se ví, že příbuzná není," řekl Jan Vytopil, provozovatel webu cykasy.cz.
Liberec se tím, že má rostlinu ve svých sbírkách, řadí k nejšpičkovějším botanickým pracovištím na světě. "Botanické zahrady Kew a Amsterodam jsou špičková vědecká pracoviště, rostlinu vlastní opravdu jen ti nejvýznamnější. V Amsterodamu ji dokonce nazývají korunním klenotem," upozornil Vytopil.
Přeprava pylu není jednoduchá. Bylo jej nutné vysušit silikagelem, aby cestou neplesnivěl. Zahrada musela vyřídit také řadu administrativních náležitostí, podle mezinárodní konvence CITES jde o nejchráněnější rostlinu. Kromě povolení k vývozu, dovozu i osvědčení fytosanitárního úřadu USA pro přesun pylu.
Mikrocykasy ve volné přírodě vymírají, protože se špatně množí. "Opylování mikrocykasů je velmi obtížné i v přírodě, existují i druhy cykasů, kde již opylující brouci vymřeli, a proto je jediná šance jak je množit přenášením pylu a ručním opylováním. Mikrocykas od podobné situace není daleko. Ruční opylování za pomoci rostlin z botanických zahrad by mohl být v budoucnu velmi důležitý," uvedl Vytopil.
