Soud mezi Němčovicemi a zemědělskou společností Kladrubská se táhl šest let. Až letos zemědělci ustoupili a nabídli Němčovicím, že požadovanou finanční náhradu zaplatí.
Obec požadovala 242 772 korun za škody způsobené v roce 2005 a 250 164 korun z roku 2008. Podle starosty Karla Ferschmanna dosáhly Němčovice tří hlavních věcí: uznání viny, uhrazení škod a závazku, že už se nad obcí nebudou pěstovat plodiny způsobující erozi, zejména širokořádkové.
Starosta ale zároveň přiznal, že si mu stěžovali z jiných obcí, že pěstování zmiňovaných plodin zemědělská společnost jen přesunula k jejich vesnicím.
Úlice zatím finančních kompenzací nedosáhly
Kvůli zaplavení obce půdou se soudí i další vesnice. Mezi nejznámější patří i západočeské Úlice. Tam měli vodu od letošního května už sedmkrát.
Podle starostky Vlasty Hornové se voda hrnula z čerstvě osázených polí, na kterých místní zemědělec letos poprvé pěstuje ozdobnici čínskou a japonské topoly. Rostliny jsou určené pro využití jako biomasa.
Místní závaly hlínou dávají za vinu právě netradičním rostlinám. "Nikdy dříve tady nikdo nic takového nepěstoval a žádné problémy jsme neměli," řekla jedna z obyvatelek vesnice a ukázala na jedno z polí, kde ještě stále roste vojtěška.
Ministerstvo připravilo pro zemědělce přísnější pravidla
Situaci začalo sledovat i ministerstvo zemědělství. Od července vešla v platnost přísnější pravidla pro zemědělce. V Česku je erozí ohroženo 50 procent zemědělské půdy.
Jaké může mít eroze dopady?Pokud se nic nezmění, dojde k nevratnému snížení schopnosti půdy plodit. Zapříčiní to pokles ceny půdy a také škody na cizím majetku - vodních nádržích a tocích, ale i například obecních komunikacích. Oba problémy by se nejvíce dotkly místních samospráv a jejich rozpočtů. Na erodovaných půdách se také zhoršuje průběh povodní a povodňových škod. Sankcemi hrozí i Evropská unie. Česká republika pokutu za nedůsledné dodržování zásad správné zemědělské praxe už dostala. Zdroj: MZE |
"Fenomén eroze je alarmující. Podle našich analýz by mohlo v krajním případě z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně, to znamená škodu 4,3 miliardy korun. To jsou jednak velké peníze, ale co je horší, takto degradovaná půda potřebuje mnoho desítek, či dokonce stovek let k tomu, aby regenerovala a dostala se do původního stavu," upozornil v červnu ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.
Zemědělci s novými opatřeními souhlasí
Farmáři proto dostanou rok a půl na to, aby své hospodaření na nejohroženějších polích změnili. "Farmáři dostanou informace o tom, jakými technologiemi se erozi bránit. Zároveň jim dá Státní zemědělský intervenční fond rok a půl bez pokut na to, aby nějaká opatření přijali," informoval prezident agrární komory Jan Veleba.
V boji proti erozi jsou nejúčinnějšími nástroji kromě správného hospodaření obnova krajinných prvků, jako jsou remízky, meze, aleje, mokřady či biokoridory.
Zemědělci jsou s novým opatřením spokojení. Podle prezidenta Agrární komory je to výsledek dlouhého jednání. "Současný postoj je rozumný a vyhovuje požadavku opatření proti erozi i farmářům, kteří budou o svých polích rozhodovat sami. Bude to záležet na nich, ne na úřednících z Prahy, kteří nikdy nezorali ani hektar pole," míní Veleba.
