"Pákistán učinil určité kroky, které nám poskytly důvod pozastavit část naší pomoci," prohlásil v televizi ABC šéf poradců amerického prezidenta Baracka Obamy William Daley. Podle něj pákistánská armáda nedostane peníze a vybavení v celkové hodnotě 800 milionů dolarů (asi 13,6 mld. Kč).
Podle listu The Times do Pákistánu neodletí pušky, munice, neprůstřelné vesty, brýle pro noční vidění, vysílačky a součástky pro vrtulníky. Washington rovněž zastavil převod asi 300 milionů dolarů, které měly Islámábádu kompenzovat nasazení přibližně 100 tisíc vojáků při hranicích s Afghánistánem.
Spojené státy tak chtějí Pákistánce vytrestat za nedávné vypovězení svých vojenských poradců a donutit je k větší snaze v boji s terorismem. Generál Athar Abbás se už ale ohradil, že pákistánská armáda může fungovat i bez zahraniční finanční pomoci.
"Washington přijde v pákistánské armádě a na veřejnosti o jakýkoliv zbývající vliv, protože to bude vnímáno spíše jako trest než výzva k povzbuzení spolupráce. Tímto způsobem nejde spravovat vztahy, které jsou už několik měsíců v rozkladu," řekla BBC bývalá pákistánská velvyslankyně ve Washingtonu Malíha Lodhíová.
Dvojí hra
Vztahy nesourodých spojenců dlouhou dobu podrývá podezření, že Pákistán na jednu stranu bere štědrou podporu na boj proti terorismu, na druhou stranu ale určité kruhy v armádě a tajné službě ISI s teroristy udržují kontakty.
Tato nedůvěra se v plné nahotě projevila na začátku května, kdy americké komando zabilo Usámu bin Ládina. Nejhledanější muž světa žil léta v poklidu ve městě Abbottábád, kde sídlí pákistánská vojenská akademie. Američané akci provedli bez uvědomění pákistánské strany, protože se jí podle jejich názoru prostě nedalo věřit.
Olej do ohně přilil minulý týden šéf amerického generálního štábu Mike Mullen. Pákistánskou tajnou službu obvinil z vraždy novináře Salíma Šahzáda, který upozornil na kontakty mezi námořnictvem a al-Káidou.
