Mars 500Stránky projektu v angličtině |
Na oběžné dráze Marsu je loď už od 2. února. Přistání ale proběhlo až v sobotu 12. února. O startu rakety jsme vás informovali v tomto článku.
V pondělí 14. února opustí Rus Alexandr Smolejevskij a Ital Diego Urbina přistávací modul EU-50 a ve skafandrech vstoupí na povrch Marsu. Ve skutečnosti přejdou ze svého modulu v moskevském Ústavu lékařských a biologických problémů o úroveň výš do haly o objemu 1 200 krychlových metrů.
Na Mars se podívají členové výpravy celkem pouze třikrát, kromě 14., pak 18. a 22. února. Budou tam plnit různé úkoly, včetně práce s vozítkem navrženým pro skutečný průzkum planety.
Pohoda, klid... a samota
Všech šest členů posádky se cítí dobře a jsou připraveni na přistání, tvrdí velení letu. Redakci Technet.cz to potvrdil i sociolog Jaroslav Sýkora z pražské poradenské firmy QED Group, která pro misi provádí hodnocení psychické kondice posádky. Má za cíl udržet její žádoucí soudržnosti a eliminaci možného selhání. "Z našeho hlediska let probíhá bez excesů," říká český odborník.
Podrobnosti o misi Mars 500Vše o letu člověka na Mars najdete na Technetu. |
Zatím psychické pohodě účastníků nevadí ani to, že s okolním světem komunikují jen elektronickou poštou a videozprávami. Stravují se pouze z konzerv, stejně jako na Mezinárodní vesmírné stanici, a sprchují se jednou týdně.
Následně kosmonauty bude čekat měsíce dlouhá cesta zpět. Podle očekávání bude tato část nejnáročnější z celého letu, který potrvá rok a půl. "Únava a myšlenky na blížící se ukončení mise by mohly mít negativní důsledky", zdůvodňuje obavy ředitel mise Boris Morukov.
Mars 500 - Alexej Špakov (vlevo) a Oleg Artěmjev při testech v tělocvičně.
Pokusy, které byly, jsou a budou
Cílem experimentu, který je prováděn v Moskvě, je simulace vlivu dlouhodobého meziplanetárního cestování na lidské zdraví, psychiku a soudržnost posádky.
Výsledky se mají přímo přenášet do plánování skutečného letu na Mars. "Ten sice nejspíše proběhne až za pár desítek let, ale bylo by nezodpovědné, kdybychom takové experimenty průběžně neprováděli, a pak kvůli nedostatku zkušeností došlo k psychickému selhání posádky a došlo třeba ke ztrátám na životě nebo ztrátě celé mise," zdůvodňuje experiment Jaroslav Sýkora.
Myšlenka simulovaného letu na Mars se zrodila už v 80. letech hned v několika zemích světa, včetně tehdejšího Československa. Tehdy se experimentu Štola 88 zúčastnil i náš spolupracovník, více zde.
Čermák na Marsu |
Přímo v moskevském Ústavu lékařských a biologických problémů už proběhly dva podobné, ale kratší experimenty. Účastnili se jich i vědci z dalších zemí, včetně Česka. V listopadu 2007 "marťanská mise" strávila v izolaci od světa dva týdny, loni pak 105 dnů. Ale už na konci 60. let se v ústavu odehrál pokus s roční izolací tří Rusů.
Mars 500 - V druhé polovině fiktivní cesty k Marsu – zleva v horní řadě Artěmjev, Rjazanskij a Knickel, ve spodní řadě zleva Branov, Fournier a Špakov.
Ještě před skutečným letem na Mars budou podle expertů potřebné další pokusy. První má v zásadě dokázat lidské možnosti zachovat si zdraví a práceschopnost v podmínkách dlouhodobé izolace jako při letu na Mars. Při dalším by se měly vyzkoušet prototypy zařízení pro misi a třetí experiment by měl prověřit už standardní systémy.
Projekt Mars-500 společně vedou moskevský Institut pro lékařské a biologické problémy, Evropská vesmírná agentura a čínské vesmírné školící centrum za účasti mnoha dalších zahraničních spolupracovníků.
Se skutečnou misí na Mars ani optimisté nepočítají dřív než v roce 2030. A jestli se uskuteční, bude to nejspíše ve stejně pestré mezinárodní spolupráci jako Mars-500.
