"Nainstalovali jsme pro ně dvě plechové budky, které by jim mohly sloužit až 40 let," uvedl mluvčí společnosti ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp.
NÁVRAT SOKOLASokol stěhovavý se v Česku do padesátých let minulého století vyskytoval hojně. Kvůli nadměrnému používání pesticidů v 70. letech zcela vymizel. Nyní se pomalu vrací, hlavně z Německa a Rakouska. na území České republiky hnízdí asi pětadvacet párů. |
Pracovníci firmy, kteří připravovali v rámci komplexní obnovy elektrárny Tušimice II demolici komína, objevili loni v březnu na ochozu dvě sokolí vejce snesená ve smotaných kabelech.
Hnízdo nafotili a poté kontaktovali ornitologa a Českou inspekci životního prostředí v Ústí nad Labem.
"Asi nezjistíme, co k tomu sokoly vedlo, výška 280 metrů je nicméně absolutní rekord v České republice i Evropě. Škoda že se vyvedení mladých nepodařilo," uvedl tehdy zoolog Muzea města Ústí nad Labem Václav Beran.
Vejce podle něj buď v rané fázi zastydla, nebo nebyla vůbec oplozena.
"Jednoznačně lze ale vyloučit negativní vliv rušení, konkrétně první výstup pracovníků firmy na komín. V době jejich návštěvy už měla být totiž vejce značně nasezená, těsně před líhnutím, kdy v nich měl být už velký zárodek," dodal.
Co se děje pod hnízdem, sokolům nevadí
Sokoli si místo k zahnízdění začínají hledat v únoru, vejce snášejí o měsíc později. Budka, která jim má usnadnit zahnízdění na tušimické elektrárně, je vyrobená z dva centimetry silného hliníkového plechu, na dně pak mají dravci nasypané kamínky z keramzitu.
Sokoli se po dlouhých letech, během nichž u nás prakticky vyhynuli, vrací zpět do Čech ze sousedního Německa - protože tam jsou pro ně přirozená hnízdiště už obsazená, a tak se snaží zahnízdit jinde.
"Sokolům přitom nevadí, co se děje pod nimi. Zvlášť v sousedním Německu, odkud k nám nové páry těchto dravců přelétávají, hnízdí v městských i průmyslových aglomeracích," doplňuje ornitolog.
