O tom, kolik lidí ze školy skutečně odejde, by měl rozhodnout nový děkan Květoslav Růžička, který se úřadu ujal 15. října. Slíbil totiž, že každý případ bude hodnotit individuálně.
I díky tomuto prohlášení byl podle našich informací pro akademický senát přijatelnější než favorizovaný někdejší proděkan práv Karel Eliáš, který patrně doplatil na to, že ve škole zahájil reformy. Růžička uvedl, že svoje vize na vedení školy sdělí do týdne. Zatím jen naznačil, jak bude vyhozené studenty vracet na akademickou půdu.
Paradoxem ale je, že má podobné názory na věc jako Eliáš, který byl konkrétnější. Vysvětlil, že v okamžiku, kdy nesplní student podmínky pro zápis do dalšího akademického roku, tak s ním musí být ukončeno studium.
Rozhodovat by neměl jen děkan
Ale v případě, že podá žádost o přezkum, tak děkan má volné ruce a má velkou rozhodovací možnost. Podle Eliáše by se měly zohlednit mimořádné případy. Rozhodnutí by však podle něj nemělo záviset jen na děkanovi.
"Mohla by být sestavena komise, v níž by měli zasednout učitelé a studenti. Já jsem předpokládal, že tam budou dva učitelé a dva studenti. Takto by totiž měla fungovat akademická samospráva, aby nedošlo k svévolnému rozhodování," dodal Eliáš.
Podle něj se musí nastavit jasná pravidla. Třeba navrhnout, že se bude tolerovat propad pěti kreditů nebo se může stanovit jiná hranice. "Ale někdo, kdo má průměr 4 nebo 3,9, by neměl být zařazen zpátky do studia," míní Eliáš.
Podle něj by se mělo přihlížet i k nějaké vážné osobní situaci, například nemoci. V tomto případě by mohl student žádat o přerušení studia.
Jak Eliáš uvedl, rozhodnutí o ukončení studia dostalo 348 studentů, 179 z nich vůbec neprojevilo zájem o další studium, nesložili totiž žádnou zkoušku a ani se o to nepokusili. "U 134 lidí je vidět nějaká snaha. A míra a kvalita té snahy včetně dosažených výsledků by se mohly zohlednit," uvedl Eliáš.
