Co říkáte maximálně ročnímu podmíněnému trestu?
Jsem tomu samozřejmě ráda, i když mi to nevrátí, o co jsem přišla.
Manžela a zdraví?
Samozřejmě.
Říkala jste, že život pro vás skončil při zatýkání v Hajanech, kdy si manžel vzal život. Změnilo se s odstupem času něco na vašem vyjádření?
Já to beru tak, že nežiji minulostí, snažím se zapomenout, nežiji budoucností. Soustřeďuji se jen na současnost, pořád s tím nějak bojuji.
Bonnie
|
Převážně dny trávím na rehabilitacích, léčím se, hodně si píšu, mám podporu i v lidech kolem sebe. Hodně píšu dopisy a věnuji se rodině.
Píšete si jen s nejbližšími nebo i s neznámými lidmi, kteří vám v minulosti napsali?
Ze začátku mi psalo hodně lidí, já jsem ze slušnosti odpověděla všem. Teď mi zůstal jeden věrný, se kterým si dopisuji dodnes. Je mi oporou.
Dají se srovnat dny před 10. listopadem 2009, kdy jste šla osvobodit manžela do plzeňské nemocnice, se dny současnými? Je něco stejné?
Zůstal smutek. Stále se mi stýská. Teď ale vím, že se mi bude stýskat do konce života. To zůstalo úplně stejné. Vlastně nic jiného se nezměnilo, se životem bojuji pořád stejně.
Přemýšlíte o dalším partnerském životě?
Ne, nepřemýšlím. Čekám na pravomocné rozhodnutí soudu.
Před měsícem jste v televizním rozhovoru říkala, že se s vlastní rodinou nestýkáte, že vám podporu poskytli Tauchenovi....
Je to tak, byla jsem s rodinou Tauchenových. Já sama jsem se už spojila i s mojí rodinou, všechno jsme si vyříkali a je to na dobré cestě. I tyhle vztahy se vrátí do normálu.
Vyčítali vám někdy Tauchenovi, že jste manžela osvobodila a pak to skončilo tak tragicky?
V žádném případě. Naopak! Byli mi podporou. Jenom mě mrzí, že Pavel to vzdal a vlastně mě zradil. Nechal mě v tom samotnou, i když já jsem bojovala na sto procent.
Říkala jste, že jste chtěla také skončit se životem, ale nevyšlo to.
Přesně tak. Já jsem v tom chtěla pokračovat dál, chtěla jsem si pak vzít život, i když jsem byla na Pankráci. Přišel mi ale jeden krásný dopísek, který mi dá se říct za pět minut dvanáct zachránil život, a s tím člověkem si píšu dodnes.
Když jste šla manžela osvobodit, inspirovala jste se případem ze sokolovské polikliniky z roku 2008, kde podobným způsobem jako vy osvobodil vězně jeho milý Vojtěch Janeček?
Já jsem se nikde neinspirovala. O tom případu jsem slyšela, až když mě propustili na svobodu.
Případy jsou to podobné. Jen s tím rozdílem, že Janečka loni v prosinci soud poslal do vězení na šest let... Nemáte strach, že i váš případ by se mohl ještě zlomit a byla byste odsouzena k nepodmíněnému trestu?
Je to samozřejmě možné. Já jsem připravená na všechno.
