"Pokud se to podaří, byli bychom druhým týmem v Evropě, kterému se to povedlo. První byla anglická zoo v Twycross, kde mražené sperma použili asi před měsícem a nyní čekají," prozradil ředitel ústecké zoo Václav Poživil.
Přestože tým lékařů odjel před zákrokem do ostravské zoo za hannoverským samcem Calvinem pro čerstvé sperma, nakonec se nedalo použít. "Nebylo kvalitní. Proto jsme se rozhodli použít naše mražené sperma, které bylo v danou chvíli lepší," vysvětlil ředitel.
Naštěstí měla zahrada sperma od Calvina, který je jinak spolehlivým samcem a který má po světě již 11 potomků, uložené v zásobě z minulých odběrů. Třicet mililitrů pohlavních buněk se muselo nejprve speciální metodou opatrně rozmrazit, protože se uchovávají v mraženém dusíku při minus 180 °C.
"Pak musíme spermiím dodat výživu a před aplikací je ještě rozředit. V principu je ten proces podobný jako u koní nebo hospodářských zvířat, ale technicky je to odlišné a složitější," vysvětlil Poživil.
První slůně se narodilo mrtvé
Poprvé byla Delhi uměle oplodněna v roce 2002, což bylo první úspěšné oplodnění slona indického v Evropě. Po 22 měsících březosti se ale slůně narodilo mrtvé. Všichni doufají, že tentokrát to dopadne dobře. Je to totiž možná poslední šance Delhi na mládě.
Samice má ovulaci jednou za 3 a půl měsíce, ale jeden z vaječníků, na kterém se objevila cysta, funguje problematicky. Šance k oplodnění je tak jednou za 7 měsíců a věk Delhi rychle ubíhá.
Vlastní zákrok od prvního zavedení trubice až po okamžik vpravení spermatu za děložní krček pod vedením berlínského lékaře Thomase Hildebrandta trval zhruba tři čtvrtě hodiny. Nejsložitější bylo nasunout téměř dvoumetrovou trubici k děloze a pak se trefit do úzkého, zhruba třímilimetrového otvoru děložního krčku.
"Delinka má metr osmdesát centimetrů dlouhé pohlavní cesty, proto ta dvoumetrová trubice, který ukrývá endoskop a katetry. Než se dostaneme k děloze, tak to chvíli trvá," popsal Poživil.
Nyní zoology čeká napjaté očekávání, zda zákrok byl úspěšný a Delhi je březí. Výsledek bude znám za 6 až 8 týdnů. Delhi čekají odběry krve a definitivně bude jasno až po vyšetření ultrazvukem.
Delhi je nyní zpět ve svém výběhu se slonicí Kalou a má zcela běžný režim. Každé vybočení ze zaběhaného rytmu by totiž pro ni mohlo být stresující. Až v polovině březosti, která trvá 22 měsíců, začne dostávat vitaminy, vápník a minerály, protože plod už bude hodně velký.
Samci v říji jsou nezvladatelní
Delhi je zdravá slonice a mláďata by mohla mít i přirozenou cestou, jenže ústecká zoo nemá dostatečný prostor na chov sloního samce. Někteří dospělí sloni jsou totiž v době říje, což je asi dvakrát do roka, nezvladatelní.
"V tomto období kontaktní chov vůbec nepřipadá v úvahu. Sloni chodí ze stáje do odděleného výběhu a tam musí mít pancéřovaná a hydraulicky ovládaná vrata, protože člověk s ním vůbec nemůže přijít do kontaktu," vysvětlila mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová.
Dalším důvodem, proč Delhi nemůže být oplodněna přirozeně, je velmi dlouhý proces adaptace slonů na nové prostředí zoo a nové ošetřovatele.
"Sloni jsou stádové, rodinné typy a může se stát, třeba jako v USA, že slonice přivezená k inseminaci tam čekala 12 let, než si všichni zvykli. A ne každý samec chce dovezenou samici. U slonů to prostě funguje jinak," přiblížil Poživil.
Ještě komplikovanější by bylo dovézt Delhi do Ostravy, proto si radovánek námluv a páření neužije. "Delhi je zvyklá na Kalu (další slonice chovaná v Ústí) a obě jsou na sebe fixované. To bychom museli s sebou vzít obě, protože jinak jsou vystresované. Takže to vůbec nepřipadá v úvahu," říká Vrabcová.
