Matějíček svůj software určil pro nákup a prodej měn. "Ten software je připojený do internetu a sám se rozhoduje, kdy co nakoupí." Avšak hned na začátku připouští, že program může udělat chybu: "Ne vždycky se mu samozřejmě to jeho rozhodnutí jaksi podaří. Ne vždycky určí, řekněme třeba ten trend správně, ne vždycky udělá tu obchodní operaci, jak by měl, a proto je potřeba to riziko určitým způsobem rozdělit."
Program se prý nezaměřuje na obchodování s jednou měnou, ale investici rozdělí na menší části. Každou část nechá zhodnocovat pomocí jiné měny. "Počáteční investice byla za rok 12 tisíc amerických dolarů a na konci roku z toho vypadlo 16 600 dolarů," uvozuje vlastní zkušenost Matějíček.
Ondřej Bartoš se ptá: "Je to reálný příklad reálných 12 tisíc dolarů, ze kterých se urodilo 16 600, nebo…? A vy používáte ten software ke zhodnocování svých prostředků?" Matějíček váhavě odpovídá: "Ne. Tohle je model založený na reálných datech, nicméně je to pořád jenom model. Já jsem minulý rok už tenhle software měl k dispozici a vložil jsem do toho nějaké svoje prostředky, ale nastavil jsem si riziko poněkud vysoké. Tohle, co vidíte tady, tak zhodnocuje ročně o nějakých 38 % a riziko je velmi nízké."
co je den dČeská televize začala vysílat pořad Den D, ve kterém lze získat peníze na uskutečnění podnikatelského nápadu. Uchazeč si může investorům říct o částku od 200 tisíc do 1,5 milionu. Investoři pak do nápadu mohou, ale nemusí investovat. Pořad má 13 dílů, v každém vystoupí pětice uchazečů o peníze. Sami žadatelé si řeknou, kolik peněz potřebují a za jaký podíl. Částka, o kterou si "podnikatel" řekne, je neměnná, ale o podílu investorů se dá smlouvat. Investoři totiž vkládají do projektů své vlastní peníze. Pravidla naleznete ZDE. |
Do rozhovoru se zapojuje Marta Nováková: "Obdivuji vaši upřímnost, se kterou jste se přiznal k tomu, že jste prodělal své vlastní prostředky, protože přesvědčovat teď investory, aby investovali do tohoto softwaru při tomhle přiznání, je docela zábavné. Na druhou stranu, kdybyste vydělal, tak tady nejste." Nováková se dále ujišťuje, jestli tedy Matějíček prodává licenci na tento produkt. Matějíček však pouze nabízí zapůjčení programu zdarma k investování finančních prostředků. Zhodnocení by si pak rád s investory rozdělil fifty fifty.
Tomio Okamura si od projektu sliboval něco jiného. "Myslel jsem, že se bude jednat o nějakou firmu, se kterou vy už máte plno věcí předjednáno, nějaké třeba banky nebo jiné instituce, kde by to třeba mohli nabídnout klientovi odzkoušet. Celé riziko je v tomto případě přeneseno na mě. Takže já poprvé asi už v prvním kole, co tady jsem, říkám, že o tohle zájem nemám."
Matějíček tuší, že na svůj projekt nedostane ani pětikorunu. Proto se snaží nabrat druhý dech a učiní investorům jinou nabídku: "A bylo by možné vytvořit firmu, která by tohle nabízela jiným lidem a samozřejmě už by získávala jen ty zisky. Riziko by bylo na těch jiných lidech. S tím, že by si samozřejmě mohli někde na webu nastavit šoupátkem riziko, které jsou ochotni akceptovat." Změna nabídky a požadavku se nelíbí režii. Jiné požadavky a návrhy jsou nepřípustné. Proto Matějíček musí zůstat u svého původního projektu.
na přehled investorů se podívejte v naší infografice |
Ivan Pilný vypráví o svých zkušenostech: "Jedna firma mi nabízela podobné služby a momentálně proti ní stojím před soudem ve Švýcarsku. Všichni dostali docela velké tresty a dluží mnoha lidem. Výsledek vašich investicí se dá předpokládat. Do smrti budete jezdit na kole."
Po odchodu Matějíčka se Bérová ptá Pilného, proč do takového projektu před časem vůbec šel. "Prostě zisk první týden vylítl na 20 %. To bylo šílený. Pak přišli a řekli: dej mi ještě peníze. A já jim je dal. Měli barák na Václaváku, kde se to hemžilo takovými lidmi. Některý, jak jsem slyšel, kvůli tomu třeba vykradli pokladnu nějakého spolku a všechno dali. Nějaká paní, která si vydělávala celý život jako zahradnice, do toho taky dala všechny peníze. To je horší než kasino," vzpomíná Pilný. I mistr investor se někdy utne.
v úterý 19. 5. se na čt 1 představíJaroslav Černý - Drtič plastových lahví, požaduje 600 000 korun |
