IMF na množině 19 akciových trhů a 14 nemovitostních trhů rozvinutých ekonomik v poválečném období identifikoval 52 akciových krachů, což v průměru odpovídá jednomu akciovému krachu každých 13 let pro každou zemi. V konečném důsledku se jako krach kvalifikoval každý propad o velikosti minimálně 37 % z původní ceny (průměrný krach byl o velikosti 45 %) a jeho průměrná doba trvání byla 10 čtvrtletí (tedy 2,5 roku).
Na nemovitostních trzích se každý propad větší než 14 % z původní ceny kvalifikoval jako krach. Dle tohoto kritéria studie identifikovala 20 krachů, což odpovídá přibližně jednomu nemovitostnímu krachu každých 20 let pro každou zemi. Průměrný krach byl o velikosti 27 % a trval asi 4 roky.
Porovnání velikosti a trvání krachů na akciových a nemovitostních trzích
| Akciové trhy | Nemovitostní trhy | |||
| Desetiletí | Propad (%) | Trvání (čtvrtletí) | Propad (%) | Trvání (čtvrtletí) |
| 1960 | - 40,5 | 11 | - | - |
| 1970 | - 49,5 | 10 | - 27,3 | 19 |
| 1980 | - 47,6 | 10 | - 28,5 | 16 |
| 2000 | - 43,6 | 10 | - | - |
| Průměr | - 45,5 | 10 | - 27,3 | 16 |
| Zdroj: World Economic Outlook 2003 | ||||
Z tabulky vyplývá několik zajímavých zjištění:
1. Krachy na nemovitostních trzích jsou méně časté než krachy akciové (v průměru jednou za 20 let v porovnání z 13 lety u akciových krachů)
2. Procentuální propad nemovitostních krachů je nižší než u akciových trhů, což odráží nižší volatilitu cen na nemovitostních trzích.
3. Trvání nemovitostních krachů je o 6 kvartálů delší, než je tomu u krachů na akciových trzích.
Pravděpodobnost, že po boomu bude následovat krach, je na nemovitostním trhu mnohem vyšší než na akciových trzích. Čtyřicet % nemovitostních boomů bylo zakončeno krachem, v porovnání s pouze 25 % akciových boomů, po nichž následoval krach. To znamená, že akciové trhy mají tendenci zakončit boom mírnějším poklesem, zatímco boomy na nemovitostních trzích zpravidla končí razantnějším propadem.
Všech 19 pozorovaných akciových trhů a všech 14 nemovitostních trhů za pozorované období zaznamenalo alespoň jeden krach. Tabulka 2 zobrazuje dopady na HDP a jeho komponenty jednoduchým porovnáním průměrného stavu za období 12 kvartálů před krachem a průměrného stavu za období 12 kvartálů po něm.
Podíl na růstu HDP před a po splasknutí bubliny
| Akciové trhy | Nemovitostní trhy | |||
| Faktor růstu | Před (%) | Po (%) | Před (%) | Po (%) |
| Soukromá spotřeba | 57,4 | 55,2 | 61,5 | 36,5 |
| Soukromé kapitálové investice | 18,5 | 3,6 | 19,8 | - 19,1 |
| Soukromé investice do výstavby | 7,7 | - 1,4 | 10,4 | - 32,7 |
| Jiné | 16,4 | 42,7 | 8,2 | 115,3 |
| Průměrný roční růst HDP (%) | 4,0 | 2,6 | 3,4 | 0,8 |
| Zdroj: World Economic Outlook 2003 | ||||
Z tabulky je patrné, že krach nemovitostního trhu má hlubší dopad na ekonomiku než krach na trhu akciovém, což se projevuje následovně:
1. výraznější dopad na soukromou spotřebu
2. kapitálové investice a investice do výstavby zaznamenávají absolutní pokles
3. vládní výdaje obsažené v položce Jiné se stávají hlavním motorem růstu. U akciového krachu je růst HDP pořád tažený soukromou spotřebou.
4. dvakrát významnější zpomalení HDP v porovnání s akciovým krachem
Je tedy zřejmé, že nemovitostní bublina častěji končí krachem a že tento krach má pro ekonomiku dramatičtější důsledky než krach na trhu akciovém. Mezi důvody tohoto jevu patří zejména:
1. důchodový efekt – nemovitosti tvoří větší část majetku domácností než akcie. Pokles na nemovitostním trhu proto způsobí pokles jejich bohatství a následné výraznější omezení spotřeby.
2. dopad na bankovní systém – propad na nemovitostním trhu způsobuje sníženou schopnost a ochotu bank půjčovat peníze. Zvyšuje se počet nesplácených půjček a hypoték, což vede k nižšímu poměru kapitálu k aktivům (capital-to-assets) a tím omezené kapacitě půjčovat.
