Známý katolický radikál Colin Duffy skončil v policejní cele pro podezření, že se podílel na útoku na vojenskou základnu Massereene. Minulou sobotu při něm zahynuli dva vojáci a další čtyři byli v přestřelce zraněni. O dva dny později někdo zastřelil policistu ve městě Craigavon. - čtěte V Severním Irsku po 12 letech umírali britští vojáci. Útočila Pravá IRA
K první akci se přihlásila skupina nazvaná Pravá IRA, která usiluje o násilné vypuzení Britů ze Severního Irska a obnovení jednoty ostrova. Za druhou stojí další odštěpenecká frakce Pokračování IRA.
Tři stovky lidí už je hrozba, varuje policie
IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Dnes se k nim hlásí asi tři sta lidí, tvrdí podle BBC policie.
"Toto číslo v populaci 1,7 milionu lidí bereme velmi vážně, vyhodnotili jsme to jako reálnou hrozbu," řekl BBC vrchní strážmistr Hugh Orde.
Orde tvrdí, že tito odpadlíci spáchali za posledních 18 měsíců nejméně dvacet pět útoků převážně proti policii.
Jednačtyřicetiletý Duffy se s katolickou stranou Sinn Féin ve zlém rozešel už před dvěma lety. Neakceptoval, že souhlasila s usmíření s protestanty. Podle britských bezpečnostních složek je on hlavou Pravé IRA.
Je to banda cvoků a idiotů, řekl o Pravé IRA šéf policie
Na rozdíl od takzvané Provizorní IRA, která stála za většinou atentátů z let 1970 až 1997, jsou prý tito její následovníci v severoirské společnosti izolováni.
"Co víme, tak tyto skupiny nemají vůbec žádnou podporu ve společnosti vyjma několika cvoků a idiotů, kteří nemají žádnou politickou strategii ve svých malých mozcích," obul se Orde do radikálů.
Poté, co se rozšířila zpráva, že byl Duffy zatčen spolu s dalšími dvěma muži ve věku 32 a 21 let, začaly skupinky katolické mládeže napadat policisty kamením a zápalnými láhvemi, takzvanými Molotovovými koktejly.
Jako první byla napadena hlídka před Duffyho domem v Lurganu na jihozápad od Belfastu. Násilnosti se rychle rozšířily a zápalnými láhvemi byla policejní vozidla napadána na mnoha místech, napsala agentura AFP.
Celkem už bylo v souvislostí se smrtí představitelů britských bezpečnostních složek zatčeno devět lidí. Policie také objevila skladiště zbraní.
Třicet let teroru v severním irskuIRA (Irská Republikánská Armáda) vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky. Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Hlavní příčinou konfliktu je, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.
V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA. IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA, požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků. (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC) |
