Roman Koudelka nesmí na Turné čtyř můstků startovat s přilbou v barvách svého sponzora.

Roman Koudelka nesmí na Turné čtyř můstků startovat s přilbou v barvách svého sponzora. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Skokani na lyžích, další v boji o reklamní plochy

  • 11
Německý skokan na lyžích Martin Schmitt na své hlavě propaguje čokoládu. Jeho rakouští sokové Morgenstern a Schlierenzauer nosí barvy energetického nápoje. Zato Roman Koudelka si oranžovou helmu, s níž by potěšil svého sponzora, vzít nemůže. Jinak by se na Turné čtyř můstků jen díval – jako vyloučený z reprezentace.

"Ale jsme přesvědčení, že Roman žádnou smlouvu neporušuje," namítá manažer David Trávníček. "Naopak my teď porušujeme tu, již máme s Wüstenrotem. Argument pana Škody (šéfa úseku), že barva helmy je reklamní plocha, neuznávám."

A tak by se chtěl příští týden sejít se zástupci skokanského úseku a jejich partnerem a vyřešit další z řady sporů o reklamní plochy, které se nesou českým lyžováním. Před sezonou se dohadovali se svým vedením běžci na lyžích.

Neshody Nikoly Sudové s akrobatickou částí svazu se táhnou stále. O práva využívat reklamní místa na oblečení se kdysi brala třeba i Kateřina Neumannová. Běžecká hvězda si vybojovala dokonce lukrativní místo na čepici.

Šéf skokanů Škoda namítá: "Běžci tvrdili, jak to dělali fajn, ale měli jsme jen Neumannovou. Koho máme teď jako další běžkyni? Když jsem přebíral skok, byl jen Janda. Vyrobili jsme další. Zvětšujeme základnu."

Jak prodat skokana bez ploch

Skokani jsou mezi českými lyžaři výjimeční, nepatří jim ani centimetr reklamních ploch. Přitom k dispozici jich je 560. V praxi to znamená, že zatímco třeba Lukáš Bauer může propagovat své partnery, Koudelka a další mají smůlu.

"Prakticky vám zbývá prodat jméno," říká Trávníček. Nebo můžete zkusit sponzora připomenout barvou helmy. "To není přímá reklama. Musíte přesvědčit partnera, že sportovec je nadějný a že v této fázi je to o investování," uvedl Trávníček.

Bude však usilovat o zisk reklamní plochy. Sami skokani to zkusili už před Vánocemi. Napsali dopis, v němž žádali ke svému užívání místo na lyžích. Neuspěli.

Vedení úseku se ohrazuje usnesením valné hromady, jež roku 2006 uložila úseku, "aby žádné reklamní plochy na výzbroji a výstroji skokanů, o kterých může úsek rozhodovat, nebyly poskytovány reprezentantům ke komerčním účelům".

Ovšem v reprezentační smlouvě, jejíž výňatek má MF DNES k dispozici, není o plochách na lyžích zmínka.

Rozebírá se tu jen místo na oblečení a pokrývce hlavy. Navíc závodníci dostávají skočky od výrobců.
Škoda k nepřidělení reklamních ploch říká: "Zabezpečujeme skokanům celou přípravu v podstatě od slipů až po bundy. Nezaplatí ani ň. My musíme peníze někde vyrábět." Jenže totéž potřebují i skokani.

Závodník musí vyhrávat, aby zbohatl. Pokud ve Světovém poháru neskáče do první desítky, nevydělá na odměnách téměř nic. Což je nelibá vize na krátký sportovní život.

Skokan: Prémie vystačí jen na dluhy

Jeden z českých skokanů na lyžích pro MF DNES vysvětlil, z jakých prostředků žije a proč se podepsal pod dopis žádající využívání ploch na lyžích. Jeho totožnost redakce nezveřejňuje, přál si zůstat v utajení, neboť se obává vyloučení z reprezentace.

"Osm nejlepších reprezentantů má zajištěný plat od Dukly Liberec nebo z Lomnice nad Popelkou, měsíčně 7 až 15 tisíc korun. Pak máme od úseku skoku slíbené prémie. Milion korun se rozdělí mezi 12 reprezentantů podle bodů ve Světovém a Kontinentálním poháru. Prémie dostaneme po sezoně, s půlročním zpožděním (měsíční průměr na skokana je 6 944 korun).


Částky na konci vypadají hezky, ale většinou pokryjí dluhy či jiné výdaje. Při zranění může skokan na prémie zapomenout, je odkázán jen na plat či vyplacení úrazové pojistky, kterou si hradí z platu.

Obléknou nás, abychom mohli trénovat, měli reprezentační oblečení na můstcích, hradí nám cestu na závody. V tomto ohledu je o nás postaráno.


Ale z těch 7 až 15 tisíc si musíme koupit vlastní oblečení, platit složenky, telefony, benzin, jídlo.
Ve Světovém poháru jsou odměny za umístění do 10. místa, v Kontinentálním do 6. místa. Šéf úseku pan Škoda řekne, že Jakub Janda si mohl nechat auta, prémie. Kuba je jeden z mála, který se dotýkal milionů, jež se v tomto sportu pohybují. Ale také za to odvedl výsledky.

Sport děláme třeba do 30 let, pak budeme mít zničená záda, kolena a na kontě nic. Sponzora potřebujeme, abychom neskončili s holým zadkem. Tím, že úsek nemá reklamní plochy obsazené a nechce nám je dát, nemáme možnost si přivydělat.

Přitom lyže dostáváme přímo od firem, jsou naším vlastnictvím. Nezajišťuje nám je svaz či úsek skoku. V reprezentačních smlouvách se o lyžích taky vůbec nemluví.

Ideální situace by byla, kdybychom alespoň jednu plochu měli pro vlastní účely. Svaz má 400 cm2 na oblečení plus 160 cm2 na lyžích. Z toho pokrývá 160. Zbytek je volný. Ale domluva není možná."


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž