Právě v tomto městě Mucha na přelomu 19. a 20. století působil a s bratry Mrštíkovými z Divák tu také konzultoval svou vizi právě o Slovanské epopeji. V nynější Mrštíkově ulici má teď společně s Muchou pamětní desku i Filip Kuber, který měl za manželku Muchovu sestru Annu. Jejich vztahy byly velmi čilé a byly přínosem pro město.
Proto se radnice rozhodla umístit na dům Kuberových trvalou památku v podobě nerezové desky. Na její výrobě se návrhem podílela i vnučka Jarmila Mucha Plocková. Do bílého kovu je vypálena Muchova kresba ženy v kyjovském kroji.
"Je to pro mě srdeční záležitost, jsem ráda, že tu na dědečka zůstane trvalá vzpomínka. Měl v Hustopečích velké rodinné zázemí, bydlela tu i jeho druhá sestra a nakonec i otec Ondřej Mucha," uvedla Jarmila Plocková.
Sama se na jižní Moravu, na místa, kde Alfons, jak mu důvěrně říká, nechal stopy, ráda vrací. Není jí tedy lhostejný ani osud Slovanské epopeje, přestože právní nárok na dílo nemá.
Plocková si přeje, aby se velká plátna od jejího dědečka v nejbližších měsících nestěhovala z Moravského Krumlova do Prahy. "Leží mi to na srdci jako kámen, chci iniciovat založení sdružení na záchranu díla," tvrdí.
Vidím jen komerční zájem, řekla Plocková
Situaci kolem tahanice o obrazy pečlivě sleduje. "Vidím v tom jen komerční zájem, hodnota kulturního dědictví ustupuje do pozadí. Nikdo nekonzultuje s odborníky vhodné umístění ani stav obrazů," namítá.
Právě stav obřích pláten není podle ní nejlepší a potřebují opravit. Místo toho je v případě stěhování čeká složitá manipulace.
"K mému úděsu se hledá řešení na Výstavišti, kde je plánována obří průmyslová expozice. Epopej by byla na okraji zájmu, a to nemluvím o tom, že by její důstojnost utrpěla všudypřítomnými pouťovými kolotoči."
Křižíkův pavilon, kam se má epopej stěhovat, je podle Muchovy vnučky zcela nešťastné řešení a o osud pláten má vážné obavy.
"Už třikrát tam hořelo, nechci ani domyslet, co by se mohlo stát. Vzbuzuje to ve mně také nedůvěru ke správci majetku," netají se obavami Plocková.
Podle jejího názoru je Rytířský sál v Krumlově k plátnům šetrnější. "Není to žádná velká sláva, budova zámku by už také potřebovala opravit, ale co se týče stabilizace vlhkosti a teploty, je to pořád lepší než připravované provizorium v Praze," míní.
Muchova vnučka není sama, kdo má o budoucnost dvaceti obřích pláten obavy. V Moravském Krumlově už sepisují petice, svůj největší turistický tahák nechtějí Praze darovat snadno. Mají v ruce pádný argument.
Provizorní řešení u nás znamená "navždy", bojí se výtvarnice
Když Alfons Mucha daroval Slovanskou epopej Praze, uvedl podmínku, že hlavní město vystaví pro expozici nový, důstojný pavilon. Místo toho se nabízí prozatímní řešení. "Provizorní znamená v našich podmínkách navždy," míní Plocková.
Pražské Výstaviště má v pronájmu společnost Incheba, která rovněž vlastní krumlovský zámek. Právě Incheba dala nedávno Moravskému Krumlovu výpověď z Rytířského sálu, kde je epopej dosud umístěna. Odpůrci stěhování pláten se bojí, že nový správce se o Muchovo dědictví nepostará tak, jak by bylo třeba, a použije ho jen ke zvýšení vlastního příjmu.
"Až Praha vytvoří či najde důstojné místo, kde budou plátna v bezpečí, nebudu nic namítat. Naopak vidím v tom obrovský potenciál. Z Muchova dědictví by mohl vyrůst úžasný kulturní počin. Kdyby se navázalo na jeho myšlenku a přidaly další expozice, pak by mělo stěhování smysl. Nabízí se například nový pavilon na Vítkově," nebrání se Plocková vhodnějšímu řešení.
