Jejich jednání se týkalo ovládnutí Inženýrských a průmyslových staveb (IPS), největší stavební firmy v Česku. "Už je v tom zainteresováno moc lidí. Ještě nám schází Gross, a máme všechny. Už není nikdo, kdo by v tom nebyl," řekl Mrázek Sekyrovi.
Kdyby jejich plán nakonec nezhatil krach Investiční a Poštovní banky, s níž jednali o poskytnutí úvěru 1,5 miliardy korun na zakoupení akcií IPS, mohli si tuto větu vytesat na základní kámen své firmy. Trefně vystihovala podstatu jejich strategie: využít každého, kdo má vliv.
Policie také nazvala celý spis, který mapoval Mrázkovy aktivity z té doby, Krakatice. Což bylo v případě Mrázka opravdu přesnější, protože dát tomu název třeba Chobotnice, znělo by to příliš obyčejně.
A o klasický mafiánský příběh s několika chapadly skutečně nešlo. Krakatice je daleko větší predátor, který nahání mnohem větší hrůzu...
MF DNES přinášela celý uplynulý týden sérii článků, které odhalovaly, na co policie přišla. Pojďme si shrnout, kdo všechno v Krakatici figuruje.
Ale předtím ještě krátké vysvětlení: Stanislav Gross tehdy ještě nebyl v Mrázkově sféře vlivu proto, že do té doby neměl funkci, v níž by mu mohl být užitečný. Ministrem vnitra se stal teprve tři dny před zmíněným telefonátem Mrázka se Sekyrou – 4. dubna 2000.
V roce 2000 byla již druhým rokem u moci ČSSD, ale na základě opoziční smlouvy, kterou uzavřela s ODS, vládla de facto s pomocí této pravicové strany. Mrázek toho dovedně využíval. Když se snažil ovlivnit nějakou státní zakázku, zajistit úvěr pro obchodního partnera nebo zastavit nepříjemné vyšetřování, soustředil se na tyto strany: ČSSD a ODS.
Mrázek se znal osobně jen s několika málo politiky a jejich pobočníky: třeba s poradcem premiéra Miloše Zemana Miroslavem Šloufem či s poslancem ČSSD Josefem Hojdarem. Jim telefonoval přímo a kdykoli.
Policie třeba zachytila, jak Mrázek volal Šloufovi, který právě doma luxoval.
Mrázek: "Nazdar, Míro. Jseš nějakej udejchanej. Ty jdeš po schodech?"
Šlouf: "Ne, já luxuju."
Mrázek: "Ježíšmarjá. No to je dobrý. Hele, Míro, nešlo by, že bych se u tebe zastavil doma třeba navečer na pětiminutovku?"
Mrázek potřeboval pomoci s projektem IPS. Šlouf mu vyhověl.
Za Mrázkem se táhla jako červená nit jeho kriminální minulost, takže po roce 2000 se snažil ovlivňovat politiky a bankéře raději nepřímo, prostřednictvím svých spolupracovníků. Měl pro to dva důvody.
1. Kdyby to dělal sám, leckterý politik by na to třeba ani nepřistoupil.
2. Kdyby se na vztahy dotyčného s Mrázkem přišlo později, hrozila by mu diskreditace. A to kmotr nepotřeboval.
Proto za poslancem Vlastimilem Tlustým vyslal svého lobbistu Igora Šafranka, který oficiálně působil jako Hojdarův poslanecký asistent. Proto s Ivanem Langerem vše kolem IPS domlouval Luděk Sekyra. A proto byl v kontaktu s poradkyní ministra financí Barborou Snopkovou "jeho" muž Martin Hejl z Národního bezpečnostního úřadu.
Ve struktuře, kterou si Mrázek pracně budoval, ani nevadilo, že občas někdo vypadl. Mrázek byl schopný si k jeho nástupci ve funkci znovu najít cestu přes své "vlivné".
Jen na ukázku: když musel v roce 2000 odejít z čela Komerční banky Jan Kollert, Mrázka to ani moc nemrzelo. "Na jeho místo je několik kandidátů. Takže jednat už budeme s novým. Nemějte strach," uklidňoval Sekyru.
Opravdová krakatice obrovská je schopna pokrýt svými chapadly plochu o rozloze 28 metrů čtverečních. Jakou plochu by pokryly všechny kontakty Mrázka? To je záhada.
. Z čeho byl Mrázek podezřelýV jakých kauzách vyšetřovala policie Františka Mrázka Vražda opraváře Odstranění "učitele" Útok na Lhotského Rozstřílený policejní agent Miliardové podvody |