V soukromé pražské LDN Chittussiho, kde strávil redaktor MF DNES týden v utajení coby pomocný sanitář, nemají někteří pacienti u postele zvonky, kterými by si mohli přivolat pomoc. A tamní personál dokonce falšuje chorobopisy - třeba když je na léčebnu podáno trestní oznámení.
"V tom, co jste mi vylíčili, se dají vysledovat až čtyři trestné činy," komentuje to právník Ondřej Dostál.
. ČTĚTE: Za zdmi LDN je pacient nula |
Vrchní sestře léčebny Miladě Appeltové se přesto na vážných chybách nezdá nic divného. "Tak vy jste u nás dělali špionáž? Já vás zabiju... Povídejte, docela ráda si ty problémy poslechnu," reagovala Appeltová.
Ne všichni pacienti mají u postele alarm. A u mnohých z těch, kteří jej mají, ho sestry pověsily jinam, aby pacienti "zbytečně nezvonili". Proč?
Ano, to vám jednoduše vysvětlím. Oni na tom někdy pacienti visí, pak vám to vyrvou ze zdi, pak je to rozbitý... To tam ani nepište. Tlačítka se často rozbijí tím, že jsou pacienti neklidní. Není zkrátka vymyšlené jiné dorozumívací zařízení. Ano, existují i postele s tlačítky na pelesti, ale ty stojí víc, než si můžeme dovolit.
Je pravda, co prozradila jedna sestřička, že když někdo hodně zvoní, tak mu tlačítko odeberete?
Na to zapomeňte, co vám řekla! To vám řekla jako kamarádovi!
No, nicméně to tak funguje, že...
Víte co, když je tam těch pacientů čtyřicet, v noci, a je tam jedna sestra a ten pacient zvoní a sestra přijde a řekne: Proč zvoníte? A on odpoví: Já nevím...
To pořád ještě není argument pro to, aby sestry neběžely okamžitě za pacientem, když zvoní.
Ale ony běží. Třeba jsou na druhé straně. Pak lítají jako hadr na holi.
Nebo taky sedí na sesterně, esemeskují si a říkají, že to počká...
No víte, ony mají taky nárok na určitou přestávku, jako každý. To je celkem lidský. Zkuste si to někdy: dvanáct hodin v kuse lítat.
Zkusili jsme, a je to tvrdé. Ale pacienti jsou v takovém stavu, že je kolaps může potkat kdykoliv.
Tak já vám řeknu něco jiného. Je nedostatek personálu. Já bych měla i volná tabulková místa, ale není koho na to přijmout. Sestry nejsou.
Závažnější je, že dopisujete zpětně chorobopisy...
To si hlídám já. To je naše specialita. Ale to nepište, to je naše interní věc. Protože když přijde pojišťovna na kontrolu, tak já chci, aby chorobopisy byly v pořádku. Aby tam třeba nechyběl podpis lékaře.
Počkejte: máme důkazy, že dopisujete do chorobopisů třeba i infuze. To abyste spor ustáli před soudem?
To já bych nerada komentovala, to je věc ředitelky.
Ona vám to nařídila?
Já nemůžu... nezlobte se, nemůžu.
Takže máte interní příkaz, abyste doplňovali chorobopisy dřív, než se to dostane do ruky právníkům?
Je to řekněme vnitřní dohoda, aby nikde nechyběla razítka a podpisy.
Takže v otázce chorobopisů se máme obrátit na paní ředitelku, až přijede z dovolené?
Ano. Ale to uvidíte ten fofr. Kvůli tomu, co jste udělali. To bude malér!
