Dosud je podle něj likvidace stromů pomalejší. Lesy v největším českém národním parku zabírají čtyři pětiny jeho rozlohy, přes 54 tisíc hektarů.
"Ty odhady po Kyrillu jsou v řádu jednotek procent a jsou skutečně předběžné. Každý rok je budeme upřesňovat," zdůraznil František Krejčí.
"Současná celková situace po jarním rojení kůrovce dopadla nad očekávání dobře a nijak svým rozsahem nevybočila z průměru z minulých let před Kyrillem. Není však důvod k předčasné radosti, je nutné počkat na letní rozvoj lýkožrouta," dodal ředitel parku.
Senátorům se nelíbí Bursíkův postup
Kůrovec je v poslední době i politickým tématem. Po zprávě, že už usychají stromy v okolí Pramenů Vltavy, se proti politice ministerstva životního prostředí vzbouřila část vrcholných politiků.
Dvacítka senátorů, mezi nimi i dva ministři, předala koncem týdne otevřený dopis premiéru Mirku Topolánkovi. Senátorům se nelíbí, jak si dosud počíná ministerstvo životního prostředí. Podle nich úřad v čele s šéfem zelených Martinem Bursíkem nedostatečně bojuje s kůrovcem a Šumavu tím ohrožuje.
Chtějí, aby vláda stanovila jasnou koncepci hospodaření na Šumavě. Požadavek má podporu i u tamních starostů. Ti se svojí výzvou přišli už v květnu. Jde prý o logický požadavek, když vláda park v roce 1991 vyhlásila.
Bursíkovo ministerstvo ale uvedlo, že není důvod, aby problematiku řešil kabinet, jak žádá i jihočeský hejtman Jan Zahradník. Nejde o hospodářské lesy a dosavadní činnost v parku není v rozporu s jeho posláním.
