Šestadvacetiletý svolavatel akce Martin Matička se hlásí k zakázanému hnutí Národní odpor. Většinu volného času sice tráví na rybářských soutěžích, ale občas si "odskočí" na demonstraci, například na Den rasy, který proběhl loni koncem července ve Vlašimi.
Na letošního 1. května se Matička rozhodl pozvat tisícovku neonacistů do Prahy. Za tím účelem na magistrátu ohlásil tři pochody. Dva mu dnes úředníci zakázali.
"Účel obou nahlášených shromáždění směřuje k výzvě omezovat práva občanů pro jejich národnost, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti," řekl iDNES.cz Pavel Štefaňák z magistrátního odboru, který veřejné shromažďování řeší.
"Odmítám spojení s neonacismem. Nijak se na jejich aktivitách nepodílím, nikdy jsem se k nim nehlásil, nemám s nimi nic společného. Svolávám pokojnou demonstraci," zavolal Martin Matička v sobotu dopoledne do redakce iDNES.cz. V pátek 14. břehna, kdy byl zveřejněn tento článek, se ho nepodařilo zastihnout.
Tričko Národního odporu, v němž byl oblečený na loňské demonstraci Den rasy, měl prý náhodou. "Koupil jsem si ho v nějakém obchodě, už nevím kde. A vlajka schwarz-weiss-rot nemá žádnou historickou souvislost s neonacismem," dodal.
Úředníci nenašli důvody k zákazu akce
Třetí akce s názvem "Pochod národního svobodného odporu za svobodu slova" ale s největší pravděpodobností proběhne. Úředníci přitom její nahlášení řešili už od loňského prosince. Na zákaz akce ale měli ze zákona jen tři dny od data oznámení.
"Vyžádali jsme si vyjádření od policie a spolupracovali jsme se soudním znalcem. Magistrát ani na základě takto zjištěných skutečností neshledal, že by byly naplněny důvody k jeho zákazu," obhajuje rozhodnutí svých kolegů ředitelka občanskoprávního odboru Eva Nováková.
Detektivové zabývající se extremismem ale přitom předali magistrátu a pořádkové policii informace, že svolavatel Martin Matička je aktivní v rámci neonacistického hnutí.
"Informovali nás o oznámení shromáždění a my jim obratem zpracovali zprávu k osobám oznamovatelů," sdělil iDNES.cz jeden z detektivů Odboru odhalování závažné obecné kriminality.
Neonacisté se zlobí kvůli stálým zákazům
Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost upozorňuje, že by tato demonstrace mohla být jednou z největších za poslední roky.
Účast by podle něj mohla převýšit i loňskou akci v Brně, kam se sjelo téměř 700 neonacistů z Čech a Slovenska. "Jsou rozzlobení, akce jsou jim zakazovány, dlouho se nikde nesešli. Záleží na jejich schopnosti oslovit lidi ze všech koutů republiky," řekl Cakl iDNES.cz.
Úředníci přitom tvrdí, že třetí akci nemohou zakázat ani v případě, že nemají pochyby o Matičkově napojení na neonacisty. Povolenou akci totiž svolal jako shromáždění za svobodu slova. V zakázaném pochodu plánoval ukázku nacionalistické síly, což úředníci už označili za důvod k zákazu.
"Obě shromáždění, které pan Matička oznámil toto úterý, spojuje nedemokratické a intolerantní pojetí nacionalismu obsahujícího nenávist a zášť vůči jiným národům a má zakládat pocit nadřazenosti bílé rasy nad rasou jinou, což přímo útočí na základní práva a svobody, která jsou zaručena všem," zdůvodnil za magistrát zákaz těchto pochodů Štefaňák. Radnice se přitom opírala o posudek soudního znalce Miroslava Mareše.
"Pro neonacistické prostředí může mít zástupný význam zkratka demonstrace národní síly (Demonstrace NS), protože NS se může stát akronymem pro národní socialismus," všiml si také Miroslav Mareš.
Neonacisté z Národního odporu pořádají prvomájové pochody 1. května, protože Adolf Hitler vyhlásil v roce 1933 tento den jako "Den národní práce". V Česku se pravicoví extremisté v tento den scházejí od roku 2005, pravidelně střídají Prahu a Brno. Loni ovšem pochod úředníci rozpustili ještě než začal, což se zvrtlo v bitku s policií.
