"Pane štábní kapitáne, počítejte se mnou,“ řekne. Bylo to jeho životní rozhodnutí. Čestmír Šikola se stal členem výsadku Clay-Eva, jedné z nejúspěšnějších skupin, která v protektorátu vybudovala obrovskou zpravodajskou síť a odeslala do Londýna asi 800 zpráv.
"Význam té skupiny byl jedinečný,“ hodnotí ji historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea. Šikola, který byl telegrafistou, vysílal téměř nepřetržitě až do března 1945, kdy se fronta přiblížila a skupina se ocitla na útěku.
Po válce zůstal. To byla chyba
Po válce však jedna totalita vystřídala druhou a válečný hrdina Šikola se stal najednou nepohodlným. Tušil, co může přijít. Na zahradě zakopal revolver, s nímž seskakoval za války do protektorátu. Jeho dva spolubojovníci ze skupiny stihli emigrovat, on sám zůstal.
Byla to samozřejmě chyba. Komunisté věděli, že je nezdolným bojovníkem, takže ho zatkli. Vykopat svůj revolver už nestihl. Jeho případ dostal na starost obávaný prokurátor Karel Vaš, strůjce justiční vraždy generála Heliodora Píky. Vaš, který nebyl za své jednání nikdy potrestán, nyní žije v Praze.
"Jedna totalita střídala druhou, obě měly něco společného,“ vzpomínal později Šikola v rozhovoru s autorem tohoto textu. Šikola se však snažil bojovat až do konce.
Po pádu komunismu svedl několik let trvající soudní bitvu s tehdejším šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem, který ještě jako komunistický historik napsal knížku, v níž bagatelizoval protikomunistický odboj řízený z Londýna. Což se Šikoly pochopitelně dotklo.
Grebeníčka zažaloval a chtěl omluvu. "Samozřejmě, je to spor o minulost a o to, jak se na ni dívat. Komunisté si přisuzovali dobré věci ve svůj prospěch,“ vysvětloval tehdy.
Ale svůj poslední boj nevyhrál. Soudy, které nepotrestaly Karla Vaše, i jeho žalobu zamítly. Čestmír Šikola, nositel Medaile Za hrdinství a dalších vyznamenání, zemřel v pátek večer jako jeden z posledních parašutistů vysazených do protektorátu. Bylo mu devětaosmdesát let.
