Vychází pod názvem Bez pochybností – Prezidentství George W. Bushe. "Občas udělám nějakou přednášku, abych trochu doplnil pokladničku," říká Bush v knize, jejímž základem je šest obsáhlých rozhovorů pořízených novinářem Robertem Draperem.
Již v pondělí z této knihy, která je první svého druhu, citovaly listy New York Times a Washington Post. "Nevím vlastně, kolik za přednášky dostává táta – myslím, že něco kolem 50 až 75 tisíc," dodává.
Tedy: George Bush starší si podle něj počítá za jednu přednášku v přepočtu mezi milionem a milionem a půl. "A Clinton také vydělává hodně peněz," říká Bush v jednom z rozhovorů.
V Dallasu bude šéfovat nově založenému Institutu svobody, neboť si neumí představit, že by si "jen tak sedl do auta a znuděně odjel na ranč".
"Často působí jako osamocený muž"
Ač si mnohá americká média všimla právě těchto zajímavých, leč podružných detailů, kniha je postavena především na velkém množství informací o zákulisí Bushova vládnutí a o tom, jak se dnes dívá na řadu svých minulých rozhodnutí.
Novinář Draper měl při práci na knize k Bushovi nebývale otevřený přístup, což americká média především hodnotí jako důkaz, jak moc prezidentovi jde o jeho budoucí image.
Děsí ho podle nich představa, že do historie odejde jako neúspěšný prezident, a to především vinou irácké války. Autor v knize dává najevo, že Bushovi postupně na knize začalo více a více záležet a v rozhovorech například opakoval, že chce, "aby ta zatracená kniha byla dobrá".
Bush plakal nad Irákem
Navzdory tomu, že si čas od času hodil nohy na stůl a žvýkal v ústech nezapálený doutník, působí prezident podle Drapera mnohdy jako muž, který je často osamocený.
Při jedné příležitosti ukázal na svého psa Barneyho. "Jednou kdosi řekl, že kdo chce mít ve Washingtonu přítele, musí si pořídit psa. Myslím, že dobře věděl, o čem mluví," konstatoval.
"Jsem tu už prostě moc dlouho," řekl. "Jakmile začnu říkat, že se něco zlepšuje, všichni to začnou kritizovat a do zpráv se to stejně nedostane."
Když jindy novinář poznamenal, že Bush asi nemá komu se v případně krizí "vyplakat na rameni", odpověděl mu: "Ale mám, mohu se vyplakat na rameni Boha." V narážce na Irák poté dodal: "Nespočítal byste slzy, které jsem vyplakal."
Rumsfeld kazil image
Právě Iráku je samozřejmě věnována velká část knihy. Bush podle zveřejněných citátů například přiznává, že byla chyba rozpustit po dobytí země Saddámovu armádu. "Chtěli jsme ji nechat být. Ale nakonec to dopadlo jinak," říká Bush.
Armádu se rozhodl rozpustit tehdejší americký správce Iráku Paul Bremer, který tvrdil, že bude lepší budovat irácké ozbrojené síly od nuly. To však část expertů již tehdy kritizovala, opakovali, že rozpuštění okamžitě "převelí" dřívější velitele Saddámových jednotek do protiamerického tábora.
A to se zřejmě i stalo. Další epizodou, které se v pondělí v amerických médiích dostalo značné pozornosti, byly okolnosti odchodu ministra obrany Donalda Rumsfelda, který byl postupně v Bílém domě považován za větší a větší přítěž "dobré image".
Draper popisuje, že v dubnu 2006 dokonce Bushovi poradci spolu s prezidentem hlasovali, zda má padnout, či ne: sedm bylo pro, čtyři včetně Bushe proti. Rumsfeld však odešel ze scény až o osm měsíců později.
Bush zatím odejít nehodlá. Opakuje, že bude pracovat a "finišovat" do posledního dne v úřadu. A ani poté se nechce vzdát svých velkých plánů. "Ve dvaašedesáti jsem pořád docela mladý," prohlašuje v knize.
