"Žádost jsme podávali 12. prosince. Před týdnem tedy vypršela lhůta," řekl iDNES.cz šéf společnosti Power Consulting Ladislav Kodejška, která vyrábí lomnické suchary od roku 1993.
Agentuře ČTK tuto informaci potvrdil mluvčí Evropské komise Michael Mann. Oficiální udělení známky, takzvaného chráněného zeměpisného označení, by tak nyní mělo být formalitou.
Suchary jsou žádané zboží
"Ochranná známka je pro nás výbornou reklamou a měla by nám rapidně zvýšit prodej," věří jednatel společnosti Pavel Wenig, který do firmy vstoupil v minulém roce.
"Náš odbyt roste od začátku roku každý měsíc dvojnásobným tempem. Ochranná známka nám ho zvýší zhruba o stejný podíl," řekl iDNES.cz Wenig.
Malá pekařská firma zatím zaměstnává jen sedm lidí, brzy jich chce nabrat minimálně jednou tolik a zvažuje výrobu na směny. Lomnické suchary plánuje vyvážet i do Německa. "Zatím nevyvážíme nic, ale do Vánoc by export mohl tvořit již polovinu naší produkce," tvrdí jednatel firmy.
"Příští týden podepisujeme smlouvu s Billou pro tuzemský trh, v Německu je předjednáno zhruba třikrát tolik, než žádá Billa. Nestačíme vyrábět," dodal.
"Registrace by nám měla zajistit, že toto označení budou moci používat jen místní výrobci z Lomnice a blízkého okolí. Nyní se totiž podobné pečivo vyrábí i jinde v republice a často vůbec originálním sucharům neodpovídá, a tím nám škodí," citovala ČTK Michala Seidla ředitel firmy, která suchary také vyrábí.
Suchary se v Lomnici vyrábějí téměř 200 let
Suchary se Lomnici začaly péci již v 19. století. "V roce 1810 je peklo dvacet lidí. Ve velkém je pak vyráběla továrna J. Jíny. Otec se tam v roce 1935 vyučil a já jsem navázal na jeho tradici," řekl ředitel Power Consulting Kodejška.
"Lomnických sucharů je dvanáct druhů. Chceme je všechny obnovit. Zatím vyrábíme oříškové, mandlové, arašídové a dietní," uvedl Kodejška.
Sortiment čtyř výrobků se tak má rozšířit například o dětské medové, dělnické a kávove suchary.
Lomnické suchary jsou již devátým elitním výrobkem
Unie bude brzy chránit již devět českých výrobků. Jen za posledních šest měsíců uspělo Česko při zápisu na evropský seznam chráněných produktů šestkrát.
První tři registrace získala Česká republika už ve chvíli, kdy do Unie vstoupila. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si totiž Češi jako jediní z nováčků vymínili už v přístupové smlouvě k Evropské unii.
Letos bude Komise rozhodovat, zda ochrannou známku udělí mariánskolázeňským oplatkám, pardubickému perníku, nošovickému kysanému zelí nebo třeba třeboňskému kaprovi.
Unie si chrání už přes 750 lahůdek
Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. Za posledních patnáct let ochranné evropské známky získalo přes 750 výrobků.
Nejlépe si vedly země kolem Středozemního moře. Itálie, Francie, Španělsko a Portugalsko si už registrovaly přes stovku lahůdek. Česko je s devíti registrovanými výrobky nejúspěšnější z nových členských zemí a co do počtu chráněných specialit předstihla například Belgii, Dánsko nebo Irsko, uvedla ČTK.
Chráněné české značky:Chráněné zeměpisné označení Chráněné označení původu |
