Podpořil italské biskupy, kteří vyzývají k bojkotu referenda. Oč v tomto sporu jde?
Dosavadní italský zákon je velmi striktní. Omezuje počet vajíček, která mohou být uměle oplodněna, brání výzkumu lidských embryí a dárcovství spermií a vajíček. Italská společnost je v názoru na tento zákon rozdělena a mnoho lidí žádá jeho liberalizaci.
Žijeme ve světě, kde už nelze udělat přesnou hranici mezi politikou a dalšími oblastmi, v tomto případě bioetikou, takže odpověď na otázku, zda má papež právo na "politický" zásah, je mnohem jednodušší.
Benedikt XVI. se vyjádřil s typickou vatikánskou opatrností. Nevyzval přímo k bojkotu, ale řekl veřejně italským biskupům, že "je jim blízko slovem i modlitbou". Protože veřejnost biskupský názor zná, je to postoj jasný. V této konkrétní záležitosti je třeba říci, že když papež mluví do italských věcí, je to něco jiného, než kdyby se vyjádřil k politickým záležitostem Nizozemska nebo Francie.
Papež je totiž jako biskup Říma a primas Itálie přinejmenším z církevního hlediska také italským biskupem a jako takový si může říkat, co chce. Není to o nic méně čisté, než když například zahraniční politik přijede podpořit "sesterskou" stranu v její volební kampani. Navíc byl až do sjednocení poloostrova po staletí hlavou jednoho z italských států, takže otázka „Co na to řekne papež?“ tu musí napadnout i bytostného pohana.
Jiný problém je, zda by nebylo lepší vyzvat katolíky, aby se referenda zúčastnili a hlasovali proti. Účast v referendu je však dobrovolná a toto hlasování vyvolali stoupenci změny. Neúčast na hlasování a jeho případná neplatnost kvůli nízké účasti je jen jinou formou vyjádření politického a etického názoru. Není to nedemokratické, jak soudí někteří politici, kteří ostatně sami někdy "hlasují" tak, že opustí parlament.
A už vůbec něco jiného je, nakolik stoupenci ano i ne přesně rozumějí položené otázce. Ale to je problém každého referenda.
