„Krátce s námi trénovali i oba Američané, Sanders a Williams. Ti však ve čtvrtek odlétají domů,“ předeslal kouč Pavel Budínský. Ten dal svým hráčům po vyřazení z playoff desetidenní volno, které uplynulo v neděli. O den později se mu všechny ovečky hlásily znovu do služby. Jedinou novou tváří byl mladý rozehrávač Aleš Jiráň, který je děčínským odchovancem a letošní sezonu dohrál v druholigovém Chomutově.
„Nyní budeme trénovat až do 30. června. Naším záměrem je rozvíjet kondiční schopnosti hráčů, především pak silové, samozřejmě chceme zlepšit i jejich dovednostní potenciál,“ naznačil Budínský, jakým směrem se bude ubírat příprava v následujících sedmi týdnech.
Severočeští basketbalisté se nemusejí obávat monotónní dřiny v hale. Budínský jim naordinoval náročný, ale velice pestrý program. „Budeme chodit na písek, kde se chceme věnovat odrazové síle a výbušnosti, určitě máme v plánu atletiku a pro zpestření zařadíme i doplňkové sporty, například beachvolejbal. Dostatek času hodláme věnovat i specifickým basketbalovým činnostem. Naši mladí hráči by měli rozvinout své individuální dovednosti, především pak práci s míčem.“
V sezoně 2004/05 skončili Energetici stejně jako o rok dříve na pátém místě. Snili o postupu do semifinále, stopku jim však vystavil dramatický souboj v prvním kole playoff s brněnským A Plus. „Páté místo není špatné, i když je záměrem klubu bojovat o co nejvyšší mety. Přesto bych z mého pohledu hodnotil uplynulou sezonu pozitivně,“ vyjádřil se trenér Budínský.
„Řekl bych, že byla úspěšná. Neříkám, že velmi úspěšná, to bychom mohli říci jen tehdy, pokud bychom postoupili přes našeho čtvrtfinálového soupeře do bojů o medaile. Na druhou stranu jsme vylepšili bilanci zápasů v playoff na 2:3, což je vlastně po někdejší bronzové sezoně druhý nejlepší výsledek Děčína v Mattoni NBL. S odstupem času se domnívám, že páté místo odpovídá našim možnostem.“
Když se Budínský pustil do bilancování, nemohl zapomenout na vydařené účinkování svého týmu ve FIBA Cupu. „Vyhráli jsme skupinu bez jediné porážky a v playoff jsme vypadli s Boncourtem jen na poměr skóre. FIBA Cup byl skvělou zkušeností nejen pro hráče, ale i pro celý klub.“
Co z herního projevu svého týmu by si Budínský rád přenesl i do příští sezony a na čem musejí jeho svěřenci nejvíce pracovat? „Je otázkou, jaké bude složení našeho družstva. V každém případě se vždy snažím, abychom praktikovali tempo basketbal, protože mladí hráči mají chuť hrát agresivně. Chtěli bychom tedy zachovat hlavně rychlý protiútok a přechodovou fázi hry.“
V četnosti i úspěšnosti rychlého protiútoku a v tzv. „transition game“ patřili děčínští basketbalisté mezi nejlepší družstva v Mattoni NBL. Budínský však dobře ví, že je potřeba repertoár jeho týmu postupně rozšiřovat. „Jen s tím nelze dominovat. Pokud nám někdo zastavil protiútok, měli jsme problémy,“ přikyvuje nejmladší prvoligový kouč.
„Před rokem jsme měli výbornou letní přípravu a v zápasech k dispozici do rotace plný počet hráčů. Jakmile přišla zranění a ze hry postupně vypadli Houška, Balík, Houser, Wiedner či Prach, evidentně se v plné míře projevily naše nedostatky. Zlepšit musíme především postupný útok, dále hráči musejí zapracovat hlavně na hře jednoho proti jednomu a kombinacích dvojic či trojic. U basketbalu platí dvojnásob, že v jednoduchosti je krása, ale někteří mladší hráči na to zatím nemají dovednosti.“
Budínský své hráče nechtěl svazovat jen rozličnými šablonami v podobě složitých herních systémů. V tomto trendu hodlá pokračovat i do budoucna. „Pokud hrajete jen samé akce, je to pro soupeře příliš čitelné. Proto je třeba pracovat na rozvoji hry jeden proti jednomu. Ideální by bylo, aby hráči byli schopní hrát v této situaci v jakékoliv pozici.“
