"Snowboarďáky jsem viděl už v Oberhofu, byla to legrace. Teď jsem si pouštěl nový díl básníků Jak básníci neztrácejí naději. Taky dobrý," pochvaloval si před odpoledním sprintem Světového poháru v Rupholdingu další z členů výpravy Roman Dostál.
Najednou mu zmizel úsměv z tváře. Do penzionu Rauschberghof přišel mezinárodní komisař, jenž mu ve čtvrt na dvanáct oznámil, že ho čeká dopingová kontrola - odběr krve, nástup ve 12.10.
"Vyfasoval jsem startovní číslo jedna, od začátku sezony jsem na kontrole nebyl, jen
jsem čekal, kdy to přijde. Člověk nemá před závodem ani klid," postěžoval si na oko
zkušený Dostál.
Po lehké snídani si vzal jen pár plátků sýru, zapil je pomerančovým džusem a vydal se do tři kilometry vzdáleného areálu. Ostatní reprezentační parťáci vycestují na testování lyží, nástřel a rozjetí čtvrt hodiny po poledni. Ani je však nečekají při sobotním obědu nějaké hody. Menu je společné: slazená rýžová kaše a banán. Start je už v 14.15.
Dopoledne naordinoval trenér Milan Janoušek svým svěřencům jen lehké rozhýbání. "Proto jsem neviděl Zlatou lyži celou. Jen její konec a vítězství Kateřiny Neumannové," uvedl Dostál.
Nad Ruhpoldingem se udělalo poprvé od začátku týdne skutečně hezké počasí. Modrá obloha, svítí sluníčko, Alpy pokryté čerstvě napadaným sněhem. Teplota kolem nuly. "I doma je hezky," usoudil podle přenosu z Nového Města na Moravě Tomáš Holubec. Při sledování televize se Zdeněk Vítek s Michalem Šlesingrem podepisují jednomu z fanoušků, který přišel do penzionu pro autogramy.
Čekání na start závodů se krátí. Po něm bude následovat, vyjetí, masáž, odpočinek a večeře. "Když se závodí, čas hrozně utíká," potvrdila Zdeňka Vejnarová, v pátečním sprintu vedle Kateřiny Holubcové druhá česká závodnice, která v Ruhpoldingu bodovala.
Občas se stane, že si závodníci vjedou do vlasů. "Po měsíci třeba ponorková nemoc přijde, ale zatím se situace nikdy nevyhrotila do totální krize. Někdy jsou nálady a nenálady, ale my jsme kluci, všechno si vyříkáme a druhý den je klid," přiblížil atmosféru v týmu Tomáš Holubec
"Když se blíží jaro, jsme rádi, že se delší dobu neuvidíme. Ale neříkám, že se tři společné týdny nedají vydržet. Jakmile se přejíždí z místa na místo, je to lepší. Třeba běhěm třítýdenního soustředění před začátkem Světového poháru je to na severu náročnější," porovnala Vejnarová.
"Ke konci sezony se projevuje i únava a každý se hlavně těší domů. Náladu nám dokáží zvednout trenéři, kteří jsou smíšci," dodala Irena Česneková.
Většinou jsou dva závodníci na jednom pokoji. Ale třeba před začátkem sezony byli na soustředění ve švédském Fidre, kde měli společnou chatku. "Tam jsme bydleli všichni kluci pohromadě," řekl Tomáš Holubec.
Sezona je teprve v polovině. Biatlonisty čeká ještě řada závodů a společně prožitých dnů.
