O návratu
* Můj přítel Lee Walker říká, že jsem "vržený zpátky". Myslí tím, že jsem skoro umřel - a možná jsem opravdu tak trochu umřel ale pak jsem vletěl zpátky do života živých.
* V pětadvaceti mě skoro zabila rakovina. Pokročilý choriokarcionom se rozšířil do plic, břicha a mozku, takže jsem musel podstoupit dvě operace a čtyři cykly chemoterapie, abych se ho zbavil. Napsal jsem o smrti celou knihu Návrat do života.
* Když si uvědomíte, že budete žít, musíte se rozhodnout, jak bude váš život vypadat, a to není nic jednoduchého. Teď když neumřu, co bych měl dělat? Proč bych měl žít dál? Tyhle věci vůbec nejsou jednoznačné. Pro mě bylo nejlepším využitím života závodit na Tour de France, nejdrsnějším závodě na světě.
* Pokaždé když vyhraju další Tour, dokazuju, že jsem naživu - a že mohou přežít i jiní. Skutečností však je, že bych nevyhrál Tour de France ani jednou, kdyby mě nepostihla ta hrozná nemoc.
* Říkám často, že rakovina bylo to nejlepší, co se mi kdy přihodilo. Čím, zatraceně, může být prospěšná nemoc ohrožující život? Ta choroba u mě zafungovala taky jako protijed: vyléčila mě z lenosti.
|
"Reportéři volali mému onkologovi Nicholsovi a útočili na něj, co mi to dal? Jakého Frankensteina ze mě udělal? Přidal jsem mu třetí plíci, řekl Nichols. Nikdo se neusmál. Vzali to vážně!" |
* Když nebezpečí smrti pomine, přichází nové, ohromující poznání. Čas je omezený, takže bych měl každé ráno zčerstva vyskočit a uvědomit si, že mám jen jednu šanci prožít tenhle den správně, a snažit se, aby mé dny dávaly dohromady smysluplný a činorodý život.
* Nechápal jsem, proč jsou lidé tak zvědaví zrovna na moje problémy. Jednou mi moje žena Kik (bývalá, s níž má tři děti - pozn. red.) řekla: "Byl jsi na samém kraji, stál jsi na hranici mezi životem a smrtí a mohl sis to tam prohlédnout. Vrátil ses zpátky. Můžeš se s ostatními podělit o svou zkušenost.
O tréninku
* Chris (trenér Carmichaelpozn. red.) otevřel v počítači soubor, který jsem poslal, a zkoumal čísla z mého sporttestru. Druhý den ráno volal. "Jsi ve formě, sedm hodin na kole. Ale ta čísla jsou nějak divná," říkal. Jak divná? "Jsou tam dvakrát." To je v pořádku, usmál jsem se. "Tys to stoupání dělal dvakrát?" Jo, přikývl jsem. Chris se na chvíli odmlčel. "Jsi magor..."
* Každé šlápnutí do pedálů mě vysilovalo, vysávalo moje tělo. Šlo o palivo, kalorie, které zoufale chyběly. Když se hroutí tělo, kolabuje i mysl. Začnete šilhat nebo vám sníh zčerná. Máte halucinace. Mluvíte sami se sebou. Nebo slezete z kola. Zajdete ke krajnici a prostě už nemůžete dál.
|
"Málokdo ví, jak náročná je cyklistika. Lékařská péče při ní je absolutní nutností. Na Tour jedete sto mil za den, celé tři týdny, ve strašných podmínkách. Ten stres by nevydržela některá auta, natož lidské tělo." |
* Začínal jsem si myslet, že utrpení patří k dobrému životu stejně neodmyslitelně jako příjemné pocity. Je to velký doping. Může trvat minutu nebo měsíc, ale nakonec skončí, a když se to stane, nastoupí na jeho místo něco jiného a člověk si to víc užije. Utrpením jsem rostl a posouval hranice svých schopností - fyzických i psychických. Z bolesti vytěžíte sebepoznání.
* Často jsem spal ve speciálním kyslíkovém stanu. Tenhle stan, jak si asi dokážete představit, není ta nejromantičtější věc, kterou můžete přinést do manželství. "Pojďme kempovat," řekla jednou večer Kik. A tak jsme v něm zkusili spát oba. Vydrželi jsme asi tři hodiny, pak spustil alarm signalizující nedostatek kyslíku. Vzbudili jsme se strašnou bolestí hlavy. Není pro dva...
O dopingu
* Prodělal jsem určitě nejvíc dopingových testů na světě. Testují mě třicetkrát až čtyřicetkrát za rok, v soutěži i mimo soutěž, a já to vítám, protože je to upřímně řečeno jediný důkaz mé neviny.
* Jak dokážete, že jste "čistí"? Podřídím se nekonečným jehlám a kelímkům na vzorky, ať je večer nebo ráno nebo když se zrovna chystáme do porodnice. Za dveřmi pořád stojí zástupce USADA (americký antidopingový výbor pozn red.) jako John Wayne, drží v ruce papír podobný zatykači a vyhrožuje, ať podstoupím test, nebo mi zakážou činnost.
|
"Pokaždé když vyhraju další Tour, dokazuju, že jsem naživu - a že mohou přežít i jiní. Skutečností však je, že bych nevyhrál Tour de France ani jednou, kdyby mě nepostihla ta hrozná nemoc." |
* Nevina je něco, co musím prokazovat skoro každý den, a ne vždycky se to daří. "Dopuje," volají na mě Francouzi. To je v pořádku. Já to zvládnu.
* Jednu dobu se dokonce někteří domnívali, že jsem dostával nějakou zázračnou drogu při chemoterapii. Reportéři volali mému onkologovi dr. Nicholsovi a útočili na něj: Co mi to vlastně dal? Jakého Frankensteina ze mě udělal? "Během operace jsem mu přidal třetí plíci," řekl Nichols. Nikdo se ani neusmál. Vzali to vážně!
* Všichni si myslí, že když jste měli rakovinu, málem jste umřeli, a pokud se vám náhodou podařilo přežít, nemohli jste z léčebny vyjít jinak než kripl. Ale já se podle Nicholse choval tak, jako by "smrt byla jen jedna z možností".
* Málokdo ví, jak náročná cyklistika ve skutečnosti je. Lékařská péče při ní je absolutní nutností. Na Tour jedete sto mil za den, celé tři týdny, ve strašných podmínkách. Ten stres by nevydržela některá auta, natož lidské tělo. Potřebujeme pomoc ve formě injekčně podávaných vitaminů, minerálů a fosfátů. Z jídla a pití nemůžete pokrýt potřebu látek důležitých pro organismus. Ale my cyklisté jsme podezřelí z dopingu, jen někdo zahlédne jehlu a ampuli.
|
"Žiju s neustálým pocitem, že mě tlačí čas. Všechno musím udělat teď hned. Je to takový zvláštní dar; mít takhle koncentrovaný život. Buď funguju na sto padesát procent, nebo spím." |
* Snažil jsem se ze všech sil nebrat si to osočování osobně, ale nešlo to. Francouzští novináři se potulovali kolem mého domu v Nice celý rok, i když jsem byl pryč a zůstala tam jen žena. Kouřili, zírali mi do oken nebo se věnovali svému oblíbenému sportu: drze se přehrabovali v odpadcích.
* Jestli si někdo myslí, že bych prošel čtyřmi cykly chemoterapie a pak riskoval život užíváním EPO (nejrozsáhleji používaná nebezpečná látka ve špičkovém vytrvalostním sportu - pozn. red.), pak je blázen. Snažit se maximalizovat výkon nebo prozkoumávat šedou zónu farmakologie je jedna věc. Vystavovat se nebezpečí smrti druhá.
O víře
* Lidé mi dávají věci, které chtějí, abych měl. Třeba bibli s mým jménem. Nejspíš si myslí, že potřebuji především víru. Já věřím, ale nejspíš ne tak jako oni. Moc se nemodlím, nepatřím k žádnému náboženství s kostely, nelíbí se mi lanaření na víru. Nicméně křížek nosím.
* Věřím v tajemství. Věřím, že díky víře je většina světa v pořádku. Věřím, že když budete pátrat a budete se snažit pochopit smysl věcí, dokážete je zařadit na správné místo.
|
JSEM KRÁL. "Ale je potřeba osmi jezdců týmu, aby mě dostali do cíle jakž takž živého a nechali mě vyhrát. Cyklistika je týmovým sportem mnohem víc než si uvědomujete." |
* Myslím, že příliš mnoho lidí používá náboženství jako výmluvu, berličku nebo záchranu. Myslím, že člověk prostě má to, co má, tady a teď. I když jsem hleděl smrti do tváře, nikdy jsem si nemyslel, že je něco "na druhé straně". Nebe a peklo jsou přímo tady a my v nich žijeme svůj život.
* To, že jsem přežil, je nezměřitelná věc. Do jaké míry se o to zasloužila věda, víra a jaký podíl má vůle? Odpověď neznám, ale nevěřím snadným a pohodlným vysvětlením, protože s mým přežitím má co dělat také pořádná porce obyčejného štěstí.
O životě
* Nikdo, kdo se živí, tím čím já, při tom není kdovíjak šťastný. Nesjíždím z kopce rychlostí sedmdesát mil za hodinu se spokojeným úsměvem na tváři. Když chcete vyhrát, musíte se zaměřit jenom na to a pak se vám snadno může stát, že skončíte úplně osamělí.
* Vaše síla sportovce může být zároveň slabostí. To, že někdo dokáže být rychlý, nemusí znamenat, že je taky vnímavý. Ze života se stane jen rozmazaná skvrna.
* Žiju s neustálým pocitem, že mě tlačí čas. Všechno musím udělat teď hned. Oženit se, mít děti, vyhrávat závody, vydělávat peníze, jezdit na motorce, skákat z útesu, protože později k tomu možná nebudu mít příležitost. Je to takový zvláštní dar; mít takhle koncentrovaný život. Buď funguju na sto padesát procent, nebo spím.
* Pokud chcete dokázat něco velkého, musíte mít silnou vůli a věnovat pozornost detailům. Jen detaily tě posunou dopředu. A v závodě platí, že když nejedeš dopředu, můžeš se i propadat dozadu. Skutečně úspěšní lidé jsou malí i velcí, tlustí i hubení. Společnou mají schopnost vydržet a zaměřit svou pozornost.
* Zkušení varují, že manželství je tvrdá práce, ale vy je neposloucháte. Často jsem přemýšlel o příčinách našich manželských problémů. Věděl jsem jen, že jak jsme se snažili udělat všechno, zapomněli jsme udělat to nejdůležitější. Zapomněli jsme být manželé. Jako by nás unášel neviditelný proud a jednoho dne jsme byli úplně jinde, než jsme chtěli být.
 Cyklista Lance Armstrong, první šestinásobný vítěz slavné Tour de France, mává fanouškům po dojetí poslední etapy. |
