Franěk nemá rád, když ho někdo srovnává s Romanem Málkem. V rozhodujícím momentu ale dokázal, že svého předchůdce v brance Slavie zdatně nahradil.
Věřil jste před zápasem v úspěch Slavie?
Věděli jsme, že nás musí sparťani ještě jednou porazit. Už za stavu jedna tři na zápasy jsem říkal manželce, že se nám povede sérii otočit a že vyhrajeme. Povedlo se. Prostě Sparta nedokázala udělat ten čtvrtý krok a my jsme ho udělali.
Takže jste si nervozitu nepřipouštěl? Každá chybička mohla být osudná…
Je to sport, někdo musí vyhrát a někdo prohrát. Já mám takovou povahu, že si s tím nedělám těžkou hlavu.
Nakonec jste v rozhodujícím zápase neinkasoval. Těší to dvojnásob?
Věřil jsem, že tento zápas vyhrajeme. A bylo by mi jedno, jestli by to bylo devět osm, nebo jedna nula. Čisté konto potěší, ale žádnou velkou váhu tomu nedávám.
Co podle vás rozhodlo o úspěchu Slavie?
Máme lepší vnitřní sílu. Možná Sparta má lepší techničtější mužstvo, ale my máme větší srdíčko, bojovnější tým. A to rozhodlo.
Přesto. Série byla neobyčejně vyrovnaná. Kdy se podle vás zlomila ve prospěch Slavie?
Tři sekundy před koncem pátého zápasu na Spartě, když Chabada nedal gól a trefil jenom tyč. Hokejový Bůh se otočil proti Spartě, obrátil se k nám a my jsme pak měli to potřebné štěstí. Dali jsme gól v prodloužení a otočili jsme i šestý zápas na Slavii.
I sedmý zápas ale měl zlomový moment. Sparta hrála dlouhou přesilovku pět na tři po přísných vyloučeních Kadlece a Antoše. Bylo těžké to zvládnout?
V takovéto situaci můžu být naštvaný, ale je třeba na to hned zapomenout a soustředit se na to, co bude dál. Snažit se nedostat gól a přesilovku přežít. Dokážu se od emocí oprostit. Rozhodčí to jednou písknul, tak to stejně zpátky nevezme. Kdybychom se tím zabývali, dostávali bychom sami sebe dolů.
Slavia ale oslabení přežila a sama naopak rozhodla. Je radost chytat před takovou obranou?
Není to jenom v defenzivě, je to v celém mužstvu. Skvěle pracuje. Jestli je o Beránek, nebo Pojkar, všichni makají na sto procent. Nikdo nikomu nic nevyčítá. Vnitřní duch je velice silný.
Bylo právě to rozhodující? Po chybách, které tým v sérii se Spartou srážely, nikdo nikomu nic nevyčítal…
Já tvrdím jedno: vyhraje dvaadvacet lidí, stejně tak prohraje dvaadvacet lidí. Nemá cenu se tím zaobírat. Je to kolektivní sport a nemá cenu, aby se na jednoho jedince všechno shazovalo. Každý je jenom člověk a může udělat chybu.
Ve Slavii jste začal chytat těsně před play-off. I trenér Růžička říkal, že chvilku trvalo, než jste se s týmem sehrál. Také jste to tak cítil?
To je jasné. přišel jiný gólman, jiný styl. Museli jsme si na sebe zvyknout a myslím, že se to bude pořád zlepšovat a dotáhneme to až do konce.
Slavii nyní čeká finále se Zlínem. Už přemýšlíte o příštím soupeři?
Je mi to jedno, proti komu nastoupíme. Jestli to bude Zlín, nebo třeba Slovan Bratislava. Chci vyhrát s každým. Jasně, Zlín má výborné přesilovky, výborné hráče. Ale extraliga je tak vyrovnaná, že své kvality má každé mužstvo. Pokud chceme uspět, musíme porazit každého.
