Kinského občanství přezkoumával magistrát hlavního města, který dospěl k závěru, že radnice Prahy 1 před třemi lety doklad vydala neprávem. O občanství mohla rozhodnout jen v případě, že by Kinský nikdy neměl na českém území bydliště.
Podle ministerstva vnitra se šlechtic naposledy zdržoval v nynějších okresech Děčín a Chrudim. "Přesné místo jeho posledního pobytu nelze určit, místně přísluší do Ústeckého kraje," řekla iDNES mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková.
Protože přesné místo Kinského pobytu není zřejmé, může ministerstvo vnitra v tomto případě samo určit orgán, který se bude kauzou zabývat.
Nesmysl? Účelovost?
Kinského advokát Jaroslav Čapek považuje rozhodnutí za akt zvůle státního orgánu. "Je to nesmysl. Už jsem podal proti rozhodnutí rozklad," řekl iDNES Čapek, který Kinského jménem podal u českých soudů téměř 160 žalob.
"Zavání to účelovostí," komentoval verdikt ohlášený ministerstvem vnitra bývalý soudce Ústavního soudu Antonín Procházka. Podle něj by o platnosti rozhodnutí radnice pro Prahu 1 neměl rozhodovat úřad, ale soud.
Podle Čapka měl Kinský poslední trvalé bydliště na československém území v Heřmanově Městci na Chrudimsku. České státní občanství je základním předpokladem, aby se cizí státní příslušníci mohli ucházet o navrácení majetku.
Boj o majetek za miliardy
Kinský se dožaduje rodového majetku za 40 miliard korun zabaveného podle Benešových dekretů po druhé světové válce. Jde o lesy, rybníky, pozemky, ale i zámek v Heřmanově Městci či palác Kinských na Staroměstském náměstí.
Advokát Čapek se snaží prokázat, že majetek nevlastnil Kinského otec podezřívaný z kolaborace, ale tehdy nezletilý František Oldřich, který vzhledem k věku kolaborovat nemohl.
"Pro žaloby podané Kinským by mělo být rozhodující, zda doloží občanství v době, kdy mu byl na základě Benešových dekretů zabaven majetek," podotkl bývalý soudce Procházka.
Čech, Němec, Argentinec?
Kinský má pas Argentiny, kde žil odmalička a poté se živil podnikáním. Tvrdí o sobě, že je zároveň Čech, když občanství získal odvozením od původního československého, které měl po rodičích, československých státních občanech.
Při lednovém procesu v Rakovníku společnost Lesy ČR, po níž Kinský žádá vrácení 32 hektarů lesa, přeložila sčítací arch z roku 1930, ve kterém tehdejší právník Kinských Jiří Vaníček u mladého Františka Oldřicha uvedl německou národnost.
"Myslím, že z vystupování pana Kinského je zřejmé, že se nikdy nechoval jako občan Česka," zpochybnila Kinského nárok právní zástupkyně Lesů ČR Taťána Pišvejcová.
Občanství za úplatek?
Do případu o Kinského občanství vstoupil i ministr kultury Pavel Dostál, který před časem obvinil matrikářku Obvodního úřadu Prahy 1 Janu Talmanovou, že šlechtici potvrdila české občanství "z hlouposti či za úplatek".
Dostál se odvolával na důkazy, podle nichž Kinský nemá na české občanství nárok. Šlechticův československý pas měl být podle ministra například vydán ještě dříve, než se Kinský vůbec narodil.
Případ prošetřovala policie i inspekce ministerstva vnitra, v obou případech však vyšetřování dospělo k závěru, že Talmanová trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele ani přestupek nespáchala a postupovala podle zákona.
