Česká reprezentace je největší senzací Světové ligy. Do výběrové soutěže se dostala na poslední chvíli za administrativně vyřazenou Argentinu, a teď už je mezi nejlepšími čtyřmi mužstvy na závěrečném turnaji.
"Postarali jsme se o velké trauma Světové ligy. Domácí naším přičiněním nepostoupili mezi nejlepší čtyřku, a teď to pociťujeme na každém kroku," říká Antonín Lébl, místopředseda Českého volejbalového svazu, který v Madridu vede českou výpravu. "Ale my jsme se nepřijeli pomáhat Španělům, jsme tady jako ambasadoři českého volejbalu."
|
Srbsko a Černá Hora: Itálie: Česko: |
Trenér Pavel Řeřábek září štěstím: "Už postup do závěrečného turnaje byl velkým úspěchem, semifinále, to je sen, který se nám vyplnil." Po odchodu Argentince Julia Velasca povýšil Řeřábek z místa asistenta, nechal hráčům více svobody na hřišti i mimo něj, a teď si užívá úspěchů báječné party. "Hrají zodpovědně, ale přitom zdravě drze. V utkání se Španělskem v nich vybouchlo v nich to nejlepší, co v sobě mají," chválí hráče.
A ti cítí, že sahají po životním úspěchu. "Už teď můžeme být spokojeni, dosáhli jsme maxima. A to ještě nejsme na konci," řekl kapitán Ivo Dubš. Který v euforii po úspěšném utkání nemohl usnout. "A nebyl jsem sám. Petr Zapletal mě celou noc mlátil, jak ve spánku rozhazoval rukama na nahrávce."
"Buď je rozmlátíme my, nebo oni nás"
Brazilci zatím procházejí turnajem bez zaváhání. Rusové, Bulhaři i Italové jim sebrali jen po jednom setu, z týmu vyzařuje sebevědomí a velká síla.
Hvězdné individuality ze špičkových italských i brazilských klubů tvoří silný kolektiv. "Každý hráč je v reprezentaci dvakrát lepší než v klubu. Mají výborně poskládaný tým a jejich kolektivní pojetí je opravdu ukázkové," sklání se před soupeřem Ivo Dubš.
Loni ve čtvrtfinálové skupině na mistrovství světa Brazilci vyhráli lehce 3:0, a později suverénně získali titul.
"Ale my už jsme si tady ověřili, že v krizi hrát umíme, tak proč to nevyzkoušet na Brazilce," nebojí se Řeřábek. Moje generace to dokázala, v roce 1982 jsme na mistrovství světa v Argentině porazili Brazílii, která pak obsadila druhé místo."
"Co by na ně mohlo platit?" zopakoval blokař Michal Rak otázku. "Asi česká chytrost. Ale absolutně nevím, co si pod tím mám představit," zasmál se, a pak dodal srozumitelnější recept: "Buď je rozmlátíme my, nebo oni nás."
Příští ročník není jistý
|
PRÉMIE PRO FINALISTY Zápasy: |
Do čísel už zahrnul sto tisíc dolarů, což je prémie za konečné čtvrté místo. Pokud se podaří lepší výsledek, bude peněz podstatně více. Vítězům Světové ligy připadne půl milionu dolarů, stříbrnému celku 250 000 a vítěz zápasu o třetí místo získá 150 000.
"Povedlo se pokrýt náklady na start ve Světové lize, a to z větší části vlastními výkony, ne od sponzorů. Toho si vážím, asi nikdo nečekal, že to dotáhneme tak daleko," říká Lébl.
Přesto ještě není jisté, zda se za rok opět Češi ve Světové lize objeví. "Už před madridským turnajem jsme dostali pozvánku na zářijové jednání do Lausanne. Důležité ale bude, za jakých podmínek nám účast nabídnou," poznamenal Lébl.
Standardní podmínky účasti ve Světové lize staví před národní svazy povinnost uhradit více než milion dolarů: 300 tisíc za televizní práva (jejichž zakoupení je povinné), 750 000 jako vstupní příspěvek. "Letos jsme do soutěže vstupovali jako náhradníci na poslední chvíli, proto jsme dostali výhodnější podmínky," prozradil svazový místopředseda.
Do dalšího ročníku už s velkými ústupky počítat nelze. A tak Lébl ani nevylučuje možnost, že by přišla pozvánka k účasti, a svaz ji musel odmítnout. "Může se to stát."
Pomoci mohou další ústupky ze strany Mezinárodní volejbalové federace, či spolehlivé sponzorské zajištění. "Svaz je připraven nést riziko, ale má to své hranice. Já však doufám, že FIVB k nám bude milostivější."
Hráči by o obhajobu madridského výsledku jen neradi přišli, tuší, že se na úspěchy dá navazovat. "Máme mladé mužstvo, ale přitom nejsme žádní nováčkové. Jiný tým se stejně starými hráči by se například ve čtvrtém setu zápasu se Španělskem položil, ale my jsme to zvládli," připomíná mladší z Léblů Martin.
"Už jsme toho hodně dokázali, nastupujeme skoro všichni za zahraniční kluby, a přitom máme ještě všechno před sebou. Tohle mužstvo může mít vrchol za dva za tři roky. Možná za pět let.
