Narodil se státní rozpočet

  • 120
Kabinet Vladimíra Špidly dokázal v Poslanecké sněmovně prosadit svůj první státní rozpočet. Právě neshody nad jeho podobou premiérovi začátkem září jeho vládu málem rozbily. Rozpočet má nejvyšší schodek v historii České republiky: 111,3 miliardy korun.

K němu je však třeba ještě připočíst dalších osm miliard, které si vláda půjčí od Evropské investiční banky na obnovu země po povodních. Vláda utratí 795 miliard, na daních a pojistném však vybere jen 684 miliardy korun.

Rozpočet podpořili všichni poslanci vládní koalice s výjimkou Hany Marvanové. Ta ho podobně jako při prvním projednávání nechala projít tím, že před hlasováním opustila sál.

Premiér Špidla a ministr financí Bohuslav Sobotka však už hlasování sledovali v klidu, protože Marvanová je již před několika týdny ujistila, že rozpočet neshodí. Včerejší odpoledne se ve sněmovně neslo v duchu souboje poslanců utrhnout ze státní pokladny pár milionů pro vlastní volební region. Spory o to, kolik peněz půjde na školství, platy či armádu, byly již několik týdnů rozhodnuté. Více o rozpočtu ZDE.

Rozpočet má historicky nejvyšší schodek
Ministr financí Bohuslav Sobotka vyhrál první velkou bitvu. Poslanci podpořili rozpočet. Zákon o státních financích na příští rok musí ještě schválit senátoři a podepsat prezident.

Po měsících politických tahanic může kabinet Vladimíra Špidly vstoupit do nového roku se schváleným rozpočtem. Státní finance skončí v roce 2003 v nejhlubším propadu v historii. Vláda utratí o 111,3 miliardy korun více, než dokáže od lidí vybrat na daních a pojistném. Plánuje vydat 795 miliard korun oproti 684 miliardám korun příjmů.

Vládní koalici stačilo k prosazení rozpočtu 100 hlasů. Ruku pro zvedli všichni poslanci ČSSD, lidovci a unionisté. Pouze Hana Marvanová se hlasování nezúčastnila, a tím nechala rozpočet projít. Proti hlasovali všichni zástupci ODS a s výjimkou dvou poslanců také všichni komunisté.

Ministr financí Bohuslav Sobotka původně navrhoval ještě masivnější zadlužení. Propad měl dosáhnout 157 miliard korun. Koaliční partneři, především unionisté, nakonec ČSSD dotlačili ke schodku výrazně nižšímu.

Žádné velké šetření však nenastalo, peníze se ušetřily hlavně tím, že se zaplatí menší část ztráty konsolidační agentury za špatné obchody bývalých polostátních bank a podniků.

Vláda již sledovala včerejší hlasování v posledním, třetím čtení s klidem. Hana Marvanová totiž už při prvním čtením slíbila, že rozpočet nechá projít. "Nesouhlasím s ním, ale uvědomuji si, že svým hlasem proti bych ztížila obnovu země po povodních," řekla Marvanová.

Schválený rozpočet má sice ohromný schodek, vládě však nedává velký manévrovací prostor k investicím do školství, vědy či zdravotnictví. Pět korun z šesti totiž míří na povinné výdaje, jako jsou sociální dávky, platy a důchody.

Ministr financí Sobotka věří, že před přípravou rozpočtu na rok 2004 se mu podaří prosadit reformu státních financí, která zbrzdí obrovský nárůst právě u sociálních dávek či nemocenské. Ten je dán do velké míry tím, že lidé sociální pomoc státu masivně zneužívají.

Do příprav rozpočtu na rok 2003 navíc velmi výrazně promluvily srpnové povodně. Vláda potřebovala získat přes 20 miliard korun na obnovu zničených oblastí.
Na to doplatili především státní zaměstnanci. Jejich platy měly původně vzrůst téměř o třináct procent. Výrazně si měli polepšit hlavně ti nejvzdělanější: lékaři, vědci, vysokoškolští učitelé.

Lidem, kteří pracují pro stát, nakonec kabinet přidal v průměru pouze sedm procent. Lékař tak dostane průměrně přidáno kolem 1300 korun měsíčně, učitel zhruba osm set.

Závěrečné hlasování o rozpočtu bylo plné chaosu. V prvním hlasování byl rozpočet sice schválen, ale vzápětí poslanci jeho výsledek zpochybnili. Při opakovaném pokusu sněmovna dokonce rozpočet zamítla. Následovalo další zpochybnění hlasovací procedury. Až třetí hlasování bylo úspěšné. 

,