Mezi skalní obry Českého ráje

Praha - Prázdniny sice už pomalu končí, ale léto ještě ne, i když dny jsou kratší, soumrak přichází o něco dříve a někdy po ránu bývá citelná zima. Příroda však láká k výšlapům stejně jako po celý rok. Tentokrát si opět trochu přivstaneme, abychom stihli spěšný vlak, který nás za necelé dvě hodiny dopraví z pražského hlavního nádraží do Turnova, jenž bývá nazýván branou Českého ráje. Čekají na nás starobylé hrady i vysoké pískovcové věže.

SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd z hlavního nádraží v 7.00, příjezd do Turnova v 8.52 hodin. Zpět - vlakem, odjezd z Hrubé Skály v 17.56, příjezd do Turnova v 18.10, po přestupu odjezd v 18.16, příjezd do Prahy na hlavní nádraží ve 20.08 hodin.
KILOMETRY: Turnov nádraží 0, Turnov muzeum 1,5, Hlavatice 2,5, Valdštejn 1, Janova vyhlídka 1, Sedmihorky 3, Hrubá Skála zámek 2, Hrubá Skála železniční stanice 2, celkem 13 km.
MAPA: Český ráj (edice KČT číslo 19, měřítko 1:50 000)
OBČERSTVENÍ: Turnov - bufet a restaurace na nádraží a náměstí, Valdštejn - sezónní bufet, Sedmihorky - bufet a restaurace, Hrubá Skála - zámecká restaurace, stánek.

Tenhle kraj je už po dlouhá desetiletí skutečným rájem pro milovníky romantiky, divokých skalních scenérií i historických památek. Název Český ráj vznikl před více než sto lety, kdy se v lázních Sedmihorkách scházela společnost předních českých představitelů politiky, kultury a umění.

Tehdy také začaly vznikat první značené stezky. Mnohé z nich se postupně prodlužovaly, vybavovaly orientačními tabulkami, zábradlími a schůdky na nebezpečných úsecích. Jejich názvy se užívají dodnes - Zlatá stezka Českého ráje nebo stezky Riegrova, Palackého či Angrova.

Z nádraží v Turnově, který je nazýván městem drahých kamenů, dojdeme po žluté na náměstí. Turnov, jenž leží na řece Jizeře, byl založen roku 1250 Jaroslavem a Havlem z rodu Markvarticů. Díky bohatství zdejších nalezišť tu již od 16. století působila řada brusičů drahých kamenů. Výroba šperků s českými granáty postupem let proslavila Turnov po celém světě. Panorama města tvoří věže kostelů, z nichž dominantní je mohutný novogotický chrám zasvěcený Panně Marii, který má nedostavěnou věž.

Jako předkrm k celodennímu turistickému hodokvasu si dopřejeme prohlídku Muzea Českého ráje se zajímavými expozicemi. Muzeum je nedaleko náměstí v ulici, která se jmenuje Skálova, a o víkendu je otevřené od devíti do dvanácti a od třinácti do sedmnácti hodin. Unikátní je zejména obrazová galerie s desetimetrovým obrazem Pobití Sasíků pod Hrubou skálou, zhotoveným podle návrhu Mikoláše Alše.

Na rozcestníku značek si po prohlídce muzea zvolíme červenou - je to právě část zmíněné Zlaté stezky - a hajdy z města ven. Odměnou za poněkud zdlouhavé stoupání k rozhledně na Hlavatici bude poutavý výhled daleko do kraje. Potom nás obestře omamná pryskyřičná vůně sosnových lesů, které jsou pro skalní pískovcové oblasti typické.

Zanedlouho dorazíme k bráně hradu Valdštejna. Byl založen ve 13. století, koncem 19. století byl restaurován. Za prohlídku stojí kostelík Jana Nepomuckého a obraz světce v kapličce na prvním nádvoří z roku 1836 od Františka Maška. Údajně ho maloval podle podobizny básníka Karla Hynka Máchy, ale dokázáno to není. Skutečná podoba tohoto génia české romantické poezie totiž není známá dodnes.

Další stezky na rozcestí jsou lákavé: můžeme si totiž vybrat ze čtyř používaných barev turistického značení - červené, zelené, žluté i modré. Rozhodneme-li se pro poslední uvedenou barvu, budou se zážitky během další cesty stupňovat. Angrova stazka nabízí vzrušující expedici mezi pískovcovými skalními obry. Z Janovy vyhlídky můžeme sledovat jedinečné panoráma skalních věží skupiny Majáku.

Pravděpodobně uvidíme i horolezce, kteří zdolávají výstupy nejvyšších stupňů obtížnosti. V malých kovových pouzdrech na okolních skalách jsou vrcholové knížky, kam lezci zapisují své výkony. Při sestupu do rokliny musíme ocenit práci lidí, kteří stezku zpřístupnili moderními kovovými schodišti. V labyrintu skal vyniká svou výškou Kapelník, jedna z nejvyšších a nejobtížnějších věží Hruboskalského hlavního města, jež je součástí chráněné krajinné oblasti s rozlohou pětadevadesáti kilometrů čtverečních.

Stezka, jíž dal jméno Leopold Anger, někdejší lesní rada, pak vede klidnějším úsekem. Mineme sedm studánek a pramenů osvěžující vody prýštící ze skalního podzemí a posléze dojdeme do rekreačního střediska Sedmihorky. Už v roce 1841 tam bývaly vodoléčebné lázně. Busta jejich zakladatele, doktora Antonína Šlechty, je dílem slavného sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Zážitkům však ještě zdaleka není konec. Zelená značka nás odtud přivede do nitra majestátních Dračích skal. Po zdolání divoké a úzké soutěsky zvané Myší díra dospějeme na nádvoří zámku Hrubá Skála. Stojí za to zaplatit vstupné - dospělí deset korun a děti pět - a pokochat se pohledy na skalní město. Po zdolání asi devadesáti schodů se ocitneme na cimbuří zámecké věže na druhém nádvoří, odkud je vynikající pohled také na unikátní zříceninu hradu Trosky, vybudovaného na čedičovém sopouchu. Tam bychom dnes už nestačili dojít, neboť na hrad je to odtud víc než šest kilometrů, ale lze se tam pochopitelně vydat při jiné výpravě do Českého ráje.

Závěrečná část tohoto výšlapu už bude pohodlná. Po modré značce sestoupíme dolů, projdeme obcí Hrubá Skála a dojdeme na stejnojmennou železniční zastávku. Osobní vlak nás odtud za několik minut dopraví do Turnova, odkud po přesednutí pojedeme spěšným vlakem do Prahy.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Na východ do bílých turistických míst

Z rozhledny na vrchu Kopanina je za jakéhokoli počasí dobře vidět nejbližší město Turnov. Jeho dominantou je novogotický kostel s nedostavěnou věží. (23. srpna 2001)

Hrad Valdštejn byl založen ve 13. století. (23. srpna 2001)

Pohled na zámek Hrubá Skála a hrad Trosky z Mariánské vyhlídky.

Zámecká věž s cimuřím stojí na druhém nádvoří. (23. srpna 2001)

Pohled do údolí přes zubaté cimbuří zámku Hrubá Skála. (23. srpna 2001)