"Vedli jsme jednání napříč politickým spektrem a po provedených změnách cítíme, že podpora je nyní výraznější a je zde reálná možnost, že zákon projde v parlamentu do druhého čtení," uvedl Špidla. Vedle dalších úprav jako je postavení Generálního ředitelství státní služby, plánované nové organizační jednotky v Úřadu vlády, představuje odklon od definitivy nejvýraznější zásah do původních záměrů ministra.
Definitivu kritizovali i někteří Špidlovi vládní kolegové, například ministr zemědělství Jan Fencl či ministr průmyslu Miroslav Grégr. Úředníkovi, který by ji po třech letech a ostrých zkouškách získal, by dal jistotu, že nemůže být až do penze, s výjimkou zásadních prohřešků, ze svého místa propuštěn. Ministrům by naopak výrazně omezil možnost přivést si na úřad své lidi. Mohli vyměnit jen náměstky či tiskové mluvčí, na něž se zákon nevztahuje. Personální změny na postech vrchních ředitelů, šéfů odborů či referentů pro ně však podle původního záměru byly tabu.
Nakonec se však vize definitivy, která v různých obměnách funguje v řadě států Evropské unie neuskuteční. "Argumenty byly pro i proti a musím přiznat, že současný vývoj mírně, i když ne zcela, směřuje k opouštění definitivy. V této fázi se to jevilo jako poměrně výrazný problém na cestě zákona do druhého čtení," sdělil Špidla. Dodal však, že nelze vyloučit, že až se systém zaběhne, může ještě dojít k jistým změnám. "Perspektivně to nevylučuji. Koneckonců jak známo, málokterý zákon v České republice vydrží bez novelizace," podotkl.
Hlavním cílem nového zákona je podle Vladimíra Špidly vytvoření profesionálního úřednického sboru. "Kabinet ministra by měl být jakýmsi architektem, který celou věc naplánuje a rozkreslí, a úředníci pak stavaři, kteří stavbu realizují," říká ministr práce.
