Walderode usiloval o vydání majetku za více než tři a půl miliardy korun od roku 1990. Během projednávání loni v únoru ve Vídni zemřel. Rozhodnutí Ústavního soudu neznamená, že majetek musí být Walderodeho potomkům vydán, ale pouze, že restituční žádost znovu projedná Okresní pozemkový úřad v Jablonci nad Nisou. Ten ji však již dříve zamítl.
Co chce rod vrátit - Zámek a nemovitosti v Josefově Dole - Zámek Hrubý Rozenec |
Tvrdil tehdy mimo jiné, že neexistuje restituční nárok na velkosklad Smržovka. Rodina by kromě něj a dalších nemovitostí chtěla vrátit lesy, zemědělskou půdu a zámek Hrubý Rohozec na Turnovsku.
Ústavní soud se kauzou zabýval již loni v únoru. Po Walderodeho smrti pak projednávání případu přerušil. "Do řízení pak vstoupila jako univerzální dědička rakouská občanka Johanna Kammerlanderová," tvrdí předseda senátu Ústavního soudu Antonín Procházka. Ten vysvětlil, že Walderode podal stížnost poté, co s restituční žádostí neuspěl u
pozemkového úřadu ani u jabloneckého soudu.
Původní Walderodeho ústavní stížnost se týkala 150 hektarů pozemků na Jablonecku. Podle tehdejšího vyjádření jeho právního zástupce Felixe Nevřely ale jde rodině hlavně o majetek na Semilsku.