„Jsme svědky korupčních kauz, otevřených a jednoznačných lží ve veřejném životě a v politice. Jsme svědky toho, že zdroje, které se rozkradou prostřednictvím korupce, pak chybí ve veřejných službách. Jako země stojíme na křižovatce, a proto je velmi důležité, aby lidé, kterým se dařilo v jejich profesi, šli do veřejného života,“ říká favoritka voleb v rozhovoru pro časopis Týždeň.
Pětačtyřicetiletá Čaputová funkci prezidenta popisuje jako službu národu. Jako post, který se nemá dostávat za odměnu na konci politické kariéry a který není tak slabý, jak se může na první pohled zdát. Stačí umět číst ústavu a mít elán. Obojí podle svých slov má.
„Coby prezidentka chci věnovat svou životní energii a celou váhu prezidentského úřadu tomu, aby nikdo z nás nemusel zažívat bezpráví a aroganci moci,“ slíbila podle serveru Aktuality.sk při vyhlašování kandidatury. Tu oznámila loni na konci května s tím, že je potřeba zemi vrátit férovost a slušnost a vytvořit lidem podmínky pro důstojný život.
Většině populace až donedávna neznámá advokátka je nyní jedničkou všech slovenských liberálů a mladých voličů. Její sílou jsou sympatie, které si u nich získala při osobních setkáních, píše novinář Matúš Kostolný v komentáři pro Denník N. Čaputová má moderní a prozápadní image a plusem navíc je už samotný fakt, že je žena.
Tou poslední, která měla výraznější šanci stát se prezidentkou Slovenska, byla před devíti lety Iveta Radičová. Čaputová kromě toho otevřeně kritizuje expremiéra Roberta Fica a zkorumpovanou slovenskou politiku celkově, jejím vzorem je současná hlava státu Andrej Kiska. Ten zase netají své sympatie k ní. Společnou fotku mají i na Instagramu.
Rozvedená matka dvou dětí nemá nic proti registrovanému partnerství pro gaye ani adopci dětí homosexuálními páry, nechce zakazovat potraty a nebrojí ani proti Istanbulské úmluvě. V konzervativní části společnosti jí toto všechno může body naopak ubrat. Čaputová však od začátku říká, že o sobě před voliči nechce nic tajit a že na přímé otázky nebude mlžit jen proto, aby pak dostala více hlasů.
A sama říká, že upřímné odpovědi už jí přinesly podporu i některých slovenských křesťanů. K těm také sama patří, uvedla v rozhovoru pro Denník N s tím, že liberální názory a křesťanství nejdou proti sobě. Jejím tématem však nejsou sňatky ani adopce, ale ochrana životního prostředí a práva na spravedlnost pro všechny.
Vystudovaná magistra práv šestnáct let spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které Slovákům poskytuje právní pomoc ve chvílích, kdy čelí zlovůli úřadů, a které bojuje za systémové změny ve slovenské enviromentální politice a za fungující právní stát.
Čaputová se na festivalu Pohoda potkala s Kiskou:
Silný příběh boje proti skládce
Čaputová ve své kariéře usilovala třeba o zrušení amnestie, kterou vyhlásil dnes už bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar, zabývala se také případy týraných a zneužívaných dětí. Proslula však jako bojovnice proti obří skládce odpadu v obci Pezinek. Tu chtěly úřady otevřít i přes protesty obyvatel, ale také místní samosprávy. Stát podle organizace obcházel předpisy a tajil svá rozhodnutí, jen aby mohla skládka vzniknout.
Čaputová případu věnovala čtrnáct let a měla k tomu i osobní důvod. V Pezinku totiž sama žije a v mládí pracovala i na tamní radnici. „V kauze šlo o milionový byznys. V pozadí stály zájmy už tehdy mocného Směru, ale i Mariána Kočnera. Prošli jsme si obavami, pocity ohrožení, beznaděje, pokusy o zastrašování,“ popisuje možná slovenská prezidentka na svých stránkách s odkazem na vládní stranu i na muže podezřelého z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.
Pezinek vyhrál, skládka se zavřela a Čaputová nakonec za iniciativu Skládka nepatří do města získala prestižní Goldmanovu environmentální cenu, které se často přezdívá „ekologická Nobelova cena“. Ve Via Iuris se Čaputová postupně dostala na post programové ředitelky, z neziskového sektoru však v září 2017 odešla s tím, že se chce naplno věnovat advokacii.
Kandidát na slovenského prezidenta Mistrík odstoupil, podpořil Čaputovou |
Místo toho však vstoupila do politiky. O tři měsíce později se rodačka z Bratislavy přidala k novému a dosud neparlamentnímu hnutí Progresivní Slovensko a už v lednu následujícího roku se stala jeho místopředsedkyní.
Témat ochrany slabších, životního prostředí a demokracie se drží i dva týdny před volbami. Místopředsedkyně Progresivního Slovenska má nyní podle průzkumů největší šanci na vítězství. O to víc poté, co jeden z favoritů, vědec Robert Mistrík, stáhl svou kandidaturu právě ve prospěch Čaputové, která na tiskové konferenci stála vedle něj.
Ostatně debata, kdo se v případě druhého kola voleb vzdá kandidatury a koho pak podpoří, dlouhé týdny tvořila podstatnou část slovenské předvolební kampaně. Původně to mělo být opačně, Čaputová měla podpořit Mistríka. Preference však rozhodly jinak.
V průzkumu, který zveřejnil Denník N ve středu, už Čaputová s 27,5 procenty vede před druhým Marošem Šefčovičem s více než desetiprocentním náskokem. Průzkum probíhal ještě před tím, než se vzdal Mistrík kandidatury. Páteční průzkum agentury AKO už Čaputové přiřadil dokonce 52,9 procenta hlasů.
Ředitel slovenské agentury Focus Martin Slosiarik pro Denník N uvedl, že je však zatím nepravděpodobné, že by mohla Čaputová vyhrát už v prvním kole voleb. Podle dřívějšího rozhodnutí volební komise se totiž kandidát stane prezidentem již v prvním kole pouze v případě, že získá hlasy většiny všech registrovaných voličů.
Ve slovenské ústavě se doslova píše, že prezidentem je zvolený kandidát, „který získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Když ani jeden z kandidátů nezíská potřebnou většinu hlasů voličů, koná se do 14 dní druhé kolo voleb“.
Čaputová tak zřejmě po prvním kole svede souboj s eurokomisařem a kandidátem Směru-SD Šefčovičem.
Očekávaná antikampaň přišla
Do prvního kola voleb, které se odehraje 16. března, však zbývá ještě dost času na intenzivnější kampaň. A to i na tu špinavou a dezinformační. Ačkoliv za sebou občanská aktivistka a bojovnice za práva slabších Čaputová nemá žádné skandály a všichni už nyní znají její příběh, soupeři se ji i tak budou snažit zdiskreditovat, odhaduje list Nový čas.
„Budou na ni hledat všechno možné a když nenajdou, buď si něco vymyslí, nebo budou útočit na její hodnoty,“ míní politolog Grigorij Mesežnikov. A od členů vládní strany už pár útoků přišlo. „V Bratislavě je nejvyšší koncentrace ulítlých sluníček na Slovensku, ale nevěřím, že dokáže řečmi o gayích a multikulti oblbnout i zbytek Slovenska,“ napsal například poslanec Ľuboš Blaha na Facebooku.
Podruhé už kandidovat nebudu, oznámil Kiska. Chce se věnovat rodině |
Kromě nálepky „sluníčkářky“ mohou ostatní kandidáti na Čaputovou podle Nového času vytáhnout cokoliv od faktu, že je žena, přes Kiskovy problémy s daněmi až po skutečnost, že je Čaputová rozvedená. A ve chvíli dokončování tohoto článku už favoritka voleb na svém instagramovém účtu ohlásila, že očekávané házení špíny je tady.
„Věděla jsem, že jakmile začnu stoupat v průzkumech, přijdou útoky. I proto jsem se celou dobu snažila chránit své nejbližší, nezatahovat je do kampaně, nedělat z nich reklamní poutač. Nechtěla jsem, aby se stali terčem. Nestojím proti zájmům mocných poprvé a vím, čeho jsou schopní v zájmu moci a vlivu,“ napsala v příspěvku s titulkem „Před útoky mě nejvíc chrání upřímnost“.
„Začínají se o mně šířit různé konspirace, s kým žiju, proč to tajím a podobně. Setkávám se s různými útoky, ze kterých vyplývá, že když žena žije bez partnera, jako by měla menší hodnotu. Přitom je množství silných a samostatných žen, stejně jako mužů. Jednoduše a upřímně. Žiju sama se svými dcerami. Mým přítelem, který je mi i v těchto dnech velkou oporou, je skvělý člověk Peter Konečný,“ pokračuje Čaputová a svého partnera voličům představuje.
Kromě společné fotografie přidává, že jde o hudebníka, fotografa a textaře, který píše a překládá poezii a zapojil se i do dobročinných projektů. „Je to dobrý a slušný člověk, kterého si velmi vážím. Děkuji mu, že je připravený snášet i tyto náročnější momenty kampaně spolu se mnou. Lidé si však nevolí prvního pána. Volí si prezidentku, která se jich zastane,“ dodává favoritka slovenských voleb.
