Byl to jen okamžik. Trval přesně jen 0,86 sekundy. Závěrka fotoaparátu jela na plné obrátky rychlostí 14 snímků za sekundu.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je „zaparkovaná“ 406 kilometrů nad mořem. Protože se v tu chvíli pohybovala někde nad Rakouskem, byla skutečná vzdálenost družice od objektivu 635 kilometrů. Stanici je možné nad Českem pozorovat v určitých intervalech pravidelně (přelety ISS nad Českem najdete v tomto odkazu).
Obvykle září na obloze coby jasný, rychle se pohybující bod. Toto však nebyl tento případ. V noci prolétala nad našim územím neosvětlená Sluncem. Na řadu proto přišel program, který umí spočítat místo, kde a kdy je možné úkaz pozorovat. Fakticky jde o poměrně úzký, pár kilometrů dlouhý pruh, ve kterém je možné družici na pozadí Luny zachytit. Stačí být na správném místě ve správný čas. A doufat, že budete mít štěstí.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)Stanice obíhá ve výšce okolo 400 kilometrů. Průměrná rychlost je 27 720 km/h. Zemi oběhne zhruba každých 92 minut. Do vesmíru byl první díl stanice vynesen 20. listopadu 1998, od 2. listopadu 2000 je trvale obydlena. Původní plán počítal s využitím ISS do roku 2016, nakonec však bylo zajištěno financování až do roku 2024. Mezinárodní vesmírná stanice je společným pěti kosmických agentur - NASA, JAXA, CSA, ESA a Roskosmos. Kosmonauti musí mluvit anglicky a rusky. |
Vzhledem k tomu, že stanice není za těchto okolností okem vidět, nasměroval jsem v předstihu objektiv na Měsíc, zaostřil a čekal (technická specifikace snímku: Canon 1D X MARK II, ohnisko 840 mm, čas 1/1000, f9, ISO 800). Druhým okem jsem pozoroval odpočet na aplikaci s přesným časem. V 01:22:03 jsem zmáčkl spoušť a fotil několik sekund. Okamžitě potom jsem začal procházet jednotlivé snímky, zapsalo se jich asi sedmdesát. Mezi třicátým a čtyřicátým jsem si na jednom obrázku všiml černé “blechy”, která se pohybovala snímek po snímku přes měsíční kotouč zprava doleva.
To ISS vstoupila do obrazu od východu (z pohledu měsíční orientace) a přelétla nad impaktním kráterem Langrenus. Poté pádila nad Mořem nektaru a Mořem poznání, aby zmizela ve tmě za kráterem Grimaldi u levého okraje.
Pro úplnost dodejme, že Měsíc v tu chvíli již couval a byl na 98,5 % úplňku.
