„Bránit se budeme, chci buď zrušení zákazu, nebo adekvátní kompenzace. Hodnota firmy byla 100 milionů korun, teď je nula,“ říká David Vojtíšek, majitel ratmírovské farmy, největší v zemi. S právníkem chystá žalobu na stát a zároveň se chce obrátit na Ústavní soud se stížností, že mu stát překazil výnosný obchod. Jeho firma Norek, s.r. o., prosperovala 26 let – roční tržby byly okolo 10-12 milionů korun a kožešiny vyvážel do Ruska, Ameriky a Asie.
Skončily další farmy – v Dolní Cerekvi na Jihlavsku, v Kloptovicích na Prostějovsku, v Jiříkovicích a Syrovicích na Brněnsku nebo třeba v Křižanovicích na Vyškovsku. Jejich majitelé teď čekají černou budoucnost.
Třeba majitel farmy chovající lišky a norky na kožešiny ve Vitějevsi na Svitavsku František Ducháček odhaduje, že státní kompenzace bude okolo 180 tisíc korun. Podle něj směšná, protože sám farmu provozoval 30 let a investoval do ní – jak tvrdí – několik milionů.
Novela zákona na ochranu zvířat, kterou schválili poslanci předloni v červnu, farmám povoluje zvířata dál chovat, ale nikoliv již na kožešiny. A ačkoliv majitelé farem si stěžují, že plánované odškodnění státem jejich byznysu je nízké, nikdo z nich ještě konkrétní sumu od státu neviděl.
Stát – potažmo ministerstvo zemědělství – připravuje vyhlášku, díky níž budou moci dostat kompenzace za ušlý zisk a náklady, které vynaložili na provozování svých podniků.
„Kompenzace bude až do výše 200 tisíc eur pro jeden subjekt, tedy v přepočtu až více než pět milionů korun,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že za pár dnů už budou na webových stránkách formuláře žádostí o kompenzace a vyplácet je bude moci ministerstvo od 27. února.
Majitelé kožešinových farem teď chtějí poslance přesvědčit, aby zákaz kožešinových farem zrušili. Argumentují, že trh s kožešinami to stejně nijak neovlivní. „Český trh kožešin zaplní chovatelé z jiných zemí,“ zní hlavní argumentace majitelů farem.
Krutý obchod s módou, tvrdí aktivisté
Naopak aktivisté, kteří za zákaz farem roky bojovali, tvrdí, že novela zákona je krok správným směrem, protože podle nich jde o „krutý obchod s módou“. Vadilo jim zejména to, že zvířata jsou zabíjena s ohledem na kožešinu, tedy tak, aby nebyla poškozena. Lišky a psíci mývalovití jsou usmrcováni elektrickým proudem pomocí elektrod v konečníku a tlamě, norci končí v komorách, kde jsou otráveni oxidem uhelnatým nebo uhličitým. Kritizovali i to, že zvířata žijí celý život v malé kleci o průměrné velikosti necelý metr čtvereční.
„Na farmách již nyní nejsou žádná zvířata, a tak došlo k ukončení éry, kdy byla tato místa symbolem týrání a krutosti pro sobeckou lidskou potřebu a finanční zisk,“ komentoval Pavel Buršík ze spolku Obraz – obránci zvířat, který monitoroval farmy a zveřejňoval z tamního života zvířat na internetu videa.
Aktivisté chtějí zákazy ještě zpřísnit. Nyní je podle nich na řadě zákaz klecových chovů slepic.
Kožešinové farmy byly tématem pořadu Rozstřel (červen 2017):
6. června 2017 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
