Rybáři na Zlínsku každoročně vysadí do potoků okolo 80 tisíc plůdků malého pstruha potočního. Zatímco ještě v roce 2012 následně odlovili více než osm tisíc dvouročních ryb, předloni něco málo přes dva tisíce a loni už jenom 328.
„A tak to bude pokračovat dál. Společnost to nevnímá, protože si pstruha koupíte kdekoliv, ale ve vodě jich markantně ubývá,“ upozornil předseda zlínské pobočky Moravského rybářského svazu Michael Javora.
A když se zamýšlí nad důvodem tak velkého poklesu ulovených ryb, nachází i odpověď. „Před pěti lety se objevila vydra a začalo sucho,“ nastínil Javora.
Přesněji řečeno: většina ryb uhyne kvůli nedostatku vody nebo kyslíku, svůj podíl na tom mají také predátoři, především vydry, volavky, případně kormoráni.
„Hlavní problém je, že vysychají přítoky, kde jsou chovné revíry pstruha obecného. Když ho tam na jaře vysadíte, tak uhyne nebo tok vyschne. Před pěti či deseti lety přítoky ještě nevysychaly,“ přiblížil Javora.
Na Zlínsku jde hlavně o přítoky Dřevnice. Rybáři hledají ty, kde ještě voda je. Takových je stále méně. A tím pádem ubývá ryb, zejména pstruhovitých. Navíc když teplota vody přesáhne 20 stupňů, pstruhovi jde o život.
„Ve Slušovicích a ve Vizovicích na Dřevnici se to děje,“ upozornil Javora. „Dříve tam bývaly úlovky bohaté, teď jsou téměř nulové,“ doplnil.
Kdysi velmi rozšíření lipani už z bystřin prakticky vymizeli, pstruhů je pořád méně. Podle Javory budou brzy oba druhy chráněné.
„Máme na 100 metrech toku jednoho pstruha a vydra sežere přes zimu kilo ryb denně. Nejsme schopní udržet život v pstruhových vodách,“ posteskl si Javora.
Dva rybníky v Záhlinicích jsou prázdné
Pokud to tak půjde dál, ryby z potoků a řek postupně téměř zmizí. „Lipani budou k vidění pouze v akváriích. Jsou to ryby náročné na kyslík a chladnou vodu,“ podotkl hospodář pobočky Moravského rybářského svazu v Uherském Brodě Zdeněk Mahdal.
Předloni v povodí Olšavy vysadili kolem třech tisíc malých pstruhů, odlovili jich 65.
„Dříve jsme slovili alespoň 15 procent, teď skoro nic. Likviduje je kyslíkový deficit i predátoři,“ zmínil Mahdal. „Nedokážeme vypěstovat vlastní ryby v přirozených podmínkách, takže musíme kupovat dospělejší kusy, které u nás vysazujeme,“ řekl Mahdal.
Rybáři se shodují v tom, že predátoři a sucho likvidují ryby postupně, takže není více mrtvých těl na hladině najednou. Stává se to spíše při haváriích, jejichž příčinou jsou prudké přívalové deště. Kvůli nim uhynulo v Kateřinickém potoce na Vsetínsku přes 200 pstruhů.
„Když vydatně zaprší, tak se teplá dešťová voda ohřeje na asfaltu cesty a steče do řeky, kde způsobí problémy,“ řekl hospodář vsetínského rybářského svazu Roman Veselý.
Ryby se pak mohou „uvařit“ a uhynout na nedostatek kyslíku.
Ještě větší ztráty byly před časem na Dřevnici, když se ucpala splašková kanalizace, která ústí do čistírny odpadních vod ve Zlíně-Malenovicích. Přepadem vytekla špinavá voda do řeky, kde uhynulo přes pět metráků ryb mezi centrem Zlína a Malenovicemi.
„Příčinou ucpání odtoku byly menší větve a hlavně velká kláda. Ta musela být vytažena navijákem vozidla. Situaci bohužel nešlo předejít. Kláda se mohla dostat do kanalizace kdykoliv,“ přiblížila mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová.
Případem se zabývá i zlínská radnice. „Dále jej bude řešit vodoprávní úřad magistrátu s provozovatelem kanalizace. A to zejména z hlediska náhrady škody, která Moravskému rybářskému svazu vznikla. Řešit se bude taktéž prevence podobných situací,“ řekl mluvčí zlínské radnice Tomáš Melzer.
Mezi uhynulými rybami byly i generační kusy, které se měly postarat o reprodukci. I kvůli tomu bude ryb v Dřevnici méně.
Problémy jsou ale i ve stojatých vodách. Například v Záhlinicích jsou dva rybníky prázdné, protože do nich voda nenatekla. V některých schází 30 procent vody.
„Ryby v nich nenarostou tolik a je větší riziko, že uhynou. Problémem jsou sinice, které se masivně šíří a nejde jim zabránit,“ hlásil Antonín Pálka, který hospodaří na záhlinických rybnících.
