„Přemýšlel jsem poměrně dlouho, jak nejlépe naložit s náhle nabytým časem. A myslím si, že jsem zvolil dobře. Dostat se za volant autobusu není v pětapadesáti letech úplně jednoduché. Trvalo to dlouho, dokonce měsíce, než jsem prošel všemi zdravotními zkouškami, psychologickými testy a tak dále. Šel jsem za tím poměrně tvrdě,“ popisuje Václav Kopta v rozhovoru pro pořad Showtime.
Nic v životě ho prý nestálo tolik sil jako splnění tohoto dětského snu. „Lidé si možná řeknou ‚no tak bože, tak jezdí s autobusem, no a co‘. Ale není to tak,“ říká herec, kterého práce řidiče naplňuje.
„Navíc mám to privilegium, že jezdím v oblasti Dejvic, kde bydlím. Potkávám tedy kamarády a spolužáky, o víkendu vozím známé. Když mám nehodu a dojde mi kafe, manželka stojí před domem, já přibrzdím a ona mi předá nové. Už jsem vezl i obě své dcery. Je to zvláštní pocit. Opravdu mě to činí šťastným. I v této nepříliš šťastné době mám najednou pocit, že můj život má nějaký smysl. A nesedím jen doma na zadku a nekoukám na to, jak holubi lítají za oknem,“ vysvětluje Kopta.
Cestující ho prý za volantem nepoznávají. „Konfrontací s v uvozovkách fanoušky je minimum. Ale když už se to stane, tak to stojí za to. Reakce lidí mě strašně moc baví. Jednou třeba dobíhala autobus sousedka, která o tom, že řídím autobus, neměla ani tušení. Počkal jsem na ni, ona přišla k předním dveřím poděkovat a byla v šoku, že na místě řidiče sedím právě já,“ směje se herec.
Během brigády se mu už několikrát stalo, že musel někoho vyhodit nebo napomenout. „Byl to například takový mírně přiopilý pán. No, mírně... On mi nejdříve vypadl z autobusu a pak chytil druhou vrtuli a spadl do něj zpátky. Tak to jsem se trochu vyděsil, protože zůstal uvnitř ležet. Nevěděl jsem, co s ním. Ale nakonec jsem to nějak zvládl. Příjemný okamžik to tedy nebyl. Ale to k té práci patří,“ popisuje.
„Zažil jsem také sněhovou kalamitu. V pět hodin ještě vozovka není upravena a vy se řítíte autobusem, abyste byl včas na první zastávce. Je to i adrenalin. Ale strašně mě to baví,“ pochvaluje si Václav Kopta.
15. ledna 2019 |