Dlouhodobě nemocný Topol zemřel v roce 2013. Záznamy z koncertů z jabloneckého Klubu Na rampě pocházejí z let 2000 a 2001 a zpřístupňují jednu důležitou a svébytnou podobu hudebníkova a básníkova světa.
Repertoár jeho dvou sólových koncertů z přelomu milénia totiž ukrývá nejen hity jako Žiletky nebo Chce se mi spát, ale také řadu překvapivých momentů v každé písni a neopakovatelnou atmosféru vystoupení.
Většina skladeb je sice známá hlavně díky nahrávkám a koncertům Psích vojáků, ale na sólových koncertech Topol zahrál písně v provedení, jak sám říkal, „nejniternějším a nejosobnějším, nezaštítěném nějakým kolektivem“.
Hity v podání osamoceného autora pochopitelně vyznívají jinak. Samozřejmě jen se zpěvem a klavírem. A kromě toho někdy tiše, někdy nahlas, konejšivě i dramaticky, decentně i intenzivně, něžně i hrubě, odevzdaně i vzdorně, bezvýchodně i s nadějí, rozvolněně i hutně. A mnohdy vše najednou. Přitom však stejně přesvědčivě jako se skupinou. Potřeboval-li Topol jako interpret dosáhnout patřičné expresivity, dokázal to i bez výbušnosti a tahu kapelové rytmiky či dalších nástrojových barev.
Cit pro publikum
Mnoho úžasných momentů v kompletu skýtájí improvizované instrumentální pasáže. Ať už vycházejí z tématu konkrétní písně, z předem připravené kadence, z klasicizující citace nebo z momentální nálady, ukazují další z velkých talentů Filipa Topola. Navíc mu kromě nadání nechyběla ani erudice, ke které mu určitě pomohlo studium klávesových nástrojů a barokní hudby, ale hlavně školení muzikantským životem a cit pro místa, situace a nálady v publiku.
Jeden z varhanních recitálů Filipa Topola už zpřístupnilo vinylové LP. Vystoupení Psích vojáků zdokumentovalo hned několik živých alb. Sólové verze písní a klavírní pódiové fantazie ovšem vycházejí v ucelené podobě poprvé. Obrázek jedné z nejzajímavějších osobností, která vyšla z prostředí undergroundu, zase získal na plastičnosti.
Komplet Nebe je zatažený vychází ve vydavatelství Indies Scope na třech CD či v digitální verzi pouze jako dvojalbum. První album nese název Sou pastýři, druhé Neklidná noc. Bonusový třetí disk s V záři už nikdy netanči je sestavený převážně z instrumentálních kompozic a improvizací.
