Podle režiséra však nemenší hrdinství prokazují ženské postavy skutečného příběhu, tedy babička, matka a sestra odbojářů, které zůstaly v Československu a na nichž se komunistický režim mstil.
Když se Tomáš Mašín poprvé setkal s příběhem příbuzenského rodu, vyslechl jej ještě jako dítě v dobovém propagandistickém balení, tedy coby neblahý případ záškodníků, kteří se prostříleli přes železnou oponu z takzvaného tábora socialismu a míru.